Menu

Fotky v éře GDPR. Co můžete bez obav zveřejnit?

Fotku nebo video může pořídit a zveřejnit prostřednictvím internetu v podstatě každý. Do hry se přitom nedostává jen GDPR. Na co si dát pozor?

Prakticky každým mobilem dnes pořídíte fotku nebo video, řidiči si do aut dávají kamery pro záznam jízdy, stejně tak vidíme kamery na helmách motorkářů, lyžařů a dalších sportovců. Při pohybu na veřejných prostranstvích naše kroky monitorují kamerové systémy, které ale stále častěji instalují i majitelé soukromých nemovitostí k ochraně svého majetku. A do toho se nám čas od času nad hlavou prožene dron. Obzvlášť ve městech téměř neuniknete tomu, aby vaši podobu někdo nezaznamenal.

Pořízení takového záznamu a jednoduchost jeho masového rozšíření přes internet může často představovat významný zásah do soukromí každého z nás. A naopak sami můžeme zveřejněním fotky nebo videa poškodit práva druhých. Je proto dobré si vyjasnit, jak se k této situaci staví právní úprava se zaměřením nejen na ochranu osobních údajů.

Dvě úrovně právní ochrany

Téma oprávněnosti pořizování audiovizuálních záznamů se v poslední době objevilo zejména v souvislosti s příchodem GDPR, které mimo jiné připomnělo, že i fotografie či kamerový záznam jednotlivce obsahují osobní údaje a musí se s nimi podle toho nakládat. Regulatorní rámec týkající se fotografií a audiovizuálních záznamů má kromě GDPR ale i druhou, obecnější sféru zakotvenou v občanském zákoníku. Ten se v této souvislosti zaměřuje především na ochranu před neoprávněnými zásahy do osobnosti jednotlivce a jeho soukromí s tím, že každý se musí této ochrany sám aktivně domáhat, na rozdíl od veřejnoprávního GDPR, kde je celospolečenský zájem uplatňován k tomu pověřeným úřadem.

Přestože fotografie zachycující podobu jiné osoby obsahuje osobní údaje, nelze si bezvýjimečně myslet, že její pořizovatel bude pokaždé podléhat regulaci GDPR a že nad ním bude mít Úřad pro ochranu osobních údajů pravomoc. Rozhodující totiž je, kdo, jakým způsobem a za jakým účelem záznamy pořizuje.

Kdy se aplikuje GDPR a kdy občanský zákoník?

Smysl a účel GDPR není postihnout veškeré nakládání s osobními údaji. Dodržování pravidel v takto nesmírně obecně vytyčené množině by nezvládl kontrolovat žádný úřad na světě. Aby do hry vstoupila veřejnoprávní ochrana osobních údajů představovaná zejména nařízením GDPR, musí nejprve docházet k jejich zpracovávání. To má v nařízení svou definici a zjednodušeně řečeno se jedná o činnost, kterou správce s osobními údaji provádí za určitým účelem a z určitého pohledu tak činí systematicky.

Ke zpracování tak nebude docházet při běžném nahodilém pořizování fotografií pro osobní účely. Autor takové fotografie či záznamu nemůže být označen za správce osobních údajů a příslušný úřad vůči němu nebude moct nijak zasáhnout. Cítíme-li se ale takovým záznamem poškozeni, musíme se ochrany svých práv ujmout sami prostřednictvím občanského zákoníku.

Pokud máte obavu, že Vaše činnost již určité znaky systematičnosti naplňuje, a že se tím pádem jedná o zpracovávání ve smyslu GDPR, nesmíme zapomenout upozornit na výjimku z věcné působnosti GDPR zakotvenou v čl. 2 nařízení, která právě na případy zpracovávání fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností pamatuje a ze své působnosti je vyjímá.

I když tak budete některé fotografie zachycující osobní údaje de facto zpracovávat ve smyslu GDPR, nařízení se na vás přesto nebude vztahovat, budete-li tak činit výhradně pro osobní, a nikoliv komerční účely.

Lze tak shrnout, že jakékoliv zachycení podoby jiné osoby na vizuální záznam, dle kterého je možné určit její totožnost, musí vyhovovat pravidlům občanského zákoníku, ale pouze systematická činnost naplňující definici zpracovávání osobních údajů pro jiné než ryze osobní či domácí účely musí navíc respektovat nařízení GDPR.

Jak funguje ochrana podle občanského zákoníku?

O tom, zda někdo svým jednáním narušuje vaše právo na ochranu soukromí a podoby, rozhoduje především to, zda jste k takovému jednání dali svolení, respektive zda jste vůči němu nedali jasně najevo svůj nesouhlas.

Svolení podle občanského zákoníku ovšem nelze zaměňovat se souhlasem, jak jej používá GDPR, totiž se souhlasem jako jedním z právních titulů pro zpracovávání osobních údajů, který musí naplňovat poměrně přísná kritéria. Zákoník je v tomto ohledu méně formální a jako svolení se bude počítat jakékoliv svobodné a vážné vyjádření vůle, ze kterého vyplývá, že se zachycením své podoby nemáte problém. Udělit svolení tak můžete třeba i mlčky tím, že se proti pořízení záznamu neohradíte; automaticky tak umožňujete i jeho šíření. To však musí být provedeno obvyklým a předvídatelným způsobem, což zákoník nijak blíže nespecifikuje, a tento pojem je tak ponechán k výkladu dle konkrétních okolností. V obou případech máte právo svůj souhlas odvolat a domoct se smazání fotografie či jejího stažení, pokud už došlo k jejímu rozšíření.

Co s fotkami z oslav?

Jako příklad činností mimo režim regulace GDPR lze uvést oslavu narozenin či jinou událost, na které se sejde skupina přátel. Pokud hosté vědí o tom, že jsou fotografováni, a nijak se vůči tomu neohradí, lze jejich souhlas vztáhnout i na následné zveřejnění fotek v rámci oslavencova profilu na sociální síti, jelikož to je v dnešní době takřka „standardní postup“.

Zcela jiná situace by ovšem nastala tehdy, pokud vyfotíte osobu, která na večírku třeba usnula v nějakém nelichotivém stavu. V případě, že takovou fotografii navíc bez svolení zveřejníte na internetu, jednáte protizákonně a poškozený se na vás může domáhat mj. odškodnění prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti. Přičemž otevřenost, propojenost a nekontrolovatelnost internetu může významně přispět k závažnosti takto způsobených následků. Zásadní poškození reputace se pak může mimo jiné projevit i ve výši odškodnění přiznaného soudem.

Stejný princip můžeme aplikovat například na koncerty nebo jiné veřejné akce. Fotografie tančících a bavících se lidí může být zveřejněna, zatímco snímek, který by zachycoval například viditelně opilého účastníka akce, může zadělat tomu, kdo jej zveřejnil, na problémy.

Soukromé užívání kamer

Hlídáte-li svůj soukromý pozemek kamerovým systémem se záznamem, který však může zachytit i podobu dalších osob, správně tušíte, že se jedná o systematickou činnost, a tím pádem o zpracování osobních údajů. Nicméně pokud tak činíte v rámci své osobní potřeby, jedná se o výše zmiňovanou výjimku z aplikace GDPR. V této souvislosti ale upozorňujeme, že je nutné vyvarovat se nepřiměřeně rozsáhlého monitorování veřejných prostranství v okolí nemovitosti, například ulice vedoucí kolem domu či sousedova pozemku, což by mohlo způsobit nepoužitelnost této výjimky.

Jiná situace nastane v případě používání kamer v automobilech či na helmách (moto)cyklistů nebo sportovců. Režimu GDPR se zcela vyhneme, jedná-li se o nahodilé používání kamery pouze v rámci určité volnočasové aktivity pro naši osobní potřebu, například při závodech. V takové situaci se nebude vůbec jednat o zpracování osobních údajů.

Provozujete-li ve vozidle kameru, která trvale zaznamenává okolní provoz, zbystřete. Jelikož dochází k systematickému zaznamenávání velkého množství registračních značek a obličejů ostatních řidičů a kolemjdoucích, pod režim GDPR tato činnost spadá. Nicméně netřeba panikařit, neboť takový druh zpracovávání GDPR umožňuje na základě právního titulu, kterým je nezbytnost pro ochranu vašich oprávněných zájmů.

Takto pořízený záznam však půjde využít jen pro tento účel, kdy se skutečně bude jednat o vaše oprávněné zájmy, typicky v rámci vyšetřování dopravní nehody policií, při zjišťování vašeho nároku na pojistné plnění pojišťovnou či při vymáhání škody před soudem. Pokud byste chtěli ale svůj záznam z jízdy zveřejnit na internetu, bude vaše počínání s největší pravděpodobností protizákonné, pokud ze záznamu neodstraníte veškeré osobní údaje.

Závěrem…

I když jsme si možná mnozí na všudypřítomnost záznamových zařízení zvykli, je vhodné si uvědomit, že někteří mohou být na ochranu svého soukromí mnohem citlivější. V takových situacích nesmíme zapomínat na obecnou občanskoprávní ochranu soukromí a podoby každého člověka, která může být zachycována a šířena jen s jeho svolením. GDPR tak není jediným předpisem, který je nutné při nakládání s fotografiemi a záznamy brát v potaz.

Mgr. Eva Škorničková
Mgr. Eva Škorničková

Jsem nezávislá právní konzultantka ochrany osobních dat a bezpečnosti IT. O obsah portálu GDPR.cz pečuji jako jeho zakladatelka a šéfredaktorka s podporou redakčního týmu. Máte-li pro nás zajímavý tip, sem s ním!


Hlavní partneři