Spádová turistika je opravdu rozšířený problém, potýkají se s ní školy ve větších městech i menších obcích. Objevily se proto pokusy tomuto nešvaru zabránit. Způsobem, který zvolila jako první Praha 6, se posléze inspirovaly i další městské části a celá města. Problematika byla mnohokrát rozebírána z pohledu školského zákona, nikdo se ale na problematiku nepodíval optikou ochrany osobních údajů.
Co to je spádový obvod
Školský zákon stanoví jako jedno ze základních kritérií pro přijetí do školy tzv. spádový obvod. Děti z daného obvodu, který stanoví zřizovatel, mají přednostní právo na přijetí. V rámci spádové turistiky dochází k účelovému přehlašování trvalého pobytu dítěte tak, aby se stalo spádovým ve vybrané škole a mělo větší šanci na přijetí. Zřizovatelé se proto snaží nastavit pravidla kritéria pro přijímání do škol tak, aby toto účelové jednání výhody nepřinášelo.
Základními podmínkami, které mají školy nejčastěji na pokyn zřizovatele zjišťovat a sledovat, jsou:
délka trvalého pobytu dítěte, která by neměla být kratší než tři měsíce;
shoda v adrese dítěte s jedním nebo oběma rodiči;
dokazování reálného, nejen fiktivního, pobytu na dané adrese, například prostřednictvím faktur za elektřinu.
Možné právní problémy
Názory na tento postup nejsou zcela jednotné.
Někteří právníci uvádí, že takový postup pouze ověřuje školským zákonem stanovené kritérium, tedy trvalý pobyt, nejde nad rámec zákona, a proto je legální.
Školský zákon pracuje s pojmem trvalý pobyt takto:
§ 34 odst. 3: Do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu…
§ 36 odst. 7: Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu ….
Místo trvalého pobytu je evidenční záležitostí, je to adresa uvedená v evidenci obyvatel. Místo bydliště je místo, kde se osoba trvale zdržuje neboli kde skutečně bydlí. Tyto dva pojmy jsou z právního pohledu zcela odlišné a nelze s nimi pracovat, jako by šlo o totéž.
Na základě této odlišnosti je proto možné konstatovat, že nad rámec školského zákona jde:
Požadavek na bydliště ve spádovém obvodu místo trvalého pobytu.
Požadavek bydliště zákonného zástupce na stejné adrese.
Požadavek na délku hlášeného trvalého pobytu nebo dobu skutečného bydliště.
Toto je ovšem jeden z pohledů, který nezastávají všichni.
A co osobní údaje?
Pojďme připustit, že výše uvedený postup ověřování bydliště by byl přípustný.
Co by to znamenalo v praxi, pokud jde o postup škol a zřizovatelů? Školy či zřizovatelé by museli:
Prověřit kromě trvalého pobytu žáka ucházejícího se o přijetí k základnímu vzdělávání i trvalý pobyt jeho zákonných zástupců nebo osob povinných podle úředního rozhodnutí péčí o žáka.
Prověřit dobu trvání trvalého pobytu žáka ucházejícího se o přijetí k základnímu vzdělávání a zákonných zástupců žáka, nebo osob povinných podle úředního rozhodnutí péčí o žáka ve školském obvodu.
Prověřit, zda kromě nahlášeného trvalého pobytu zde rodina skutečně bydlí.
Není jasné, jakým způsobem by měly být tyto údaje zjišťovány. Někteří to řeší čestným prohlášením rodičů. Čestné prohlášení je sice v některých ohledech možná cesta, nicméně podle mého názoru nelze nepřijmout dítě do školy pouze z toho důvodu, že zákonný zástupce nepodepsal čestné prohlášení, které mu žádný právní předpis neukládá, o skutečnostech, které pro zápis školský zákon výslovně nepožaduje.
Při ověřování zmíněných skutečností, dochází ke zpracování osobních údajů, škola i zřizovatel proto musí splnit všechna pravidla, která jsou vyžadována obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).
Patří mezi ně i povinnost stanovit právní důvod zpracování podle čl. 6 odst. 1 GDPR. V tomto případě přichází v úvahu pouze souhlas subjektu údajů, plnění právní povinnosti nebo splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce.
Souhlas
V případě použití souhlasu se zpracováním osobních údajů se vynořují nejméně dva problémy:
Ani souhlas nemůže zhojit nadbytečný rozsah zpracovávaných údajů. Škola také nemá možnost tvrzení zákonných zástupců ověřit, například srovnáním s evidencí obyvatel. Takové srovnání by neměl provést ani zřizovatel. I pro jeho vstup do evidencí, které vede, musí existovat relevantní důvod opřený o některý z právních předpisů.
Pokud by takovýto souhlas byl při podání žádosti o přijetí ke vzdělávání povinný, bylo by snadné zpochybnit jeden ze základních parametrů souhlasu, a to jeho svobodné udělení.
Plnění právní povinnosti správce
Podle § 36 odst. 8 školského zákona platí, že obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová. Seznam obsahuje vždy jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte.
Žádné jiné kompetence zřizovateli právní předpisy nedávají. Platí to, co již bylo uvedeno výše - pro vstup do evidencí, které zřizovatel vede, musí existovat relevantní důvod opřený o některý z právních předpisů. A takový právní předpis neexistuje.
A to ani v případě, že bychom přistoupili na argumentaci, že se jedná pouze o hloubkové ověření splnění kritéria spádovosti.
Splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce
Úkol prováděný ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci také musí být stanoven právním předpisem. Není možné, aby si je zcela dle svého uvážení stanovil sám zřizovatel, nebo dokonce škola, která vlastně ani žádné evidence, do nichž by mohla nahlížet, sama nemá.
Kdybychom přijali tezi, že ověřování bydliště je součástí ověřování trvalého pobytu dítěte, pak by děti, které nesplňují požadavky
na bydliště ve spádovém obvodu,
bydliště zákonného zástupce na stejné adrese,
na délku hlášeného trvalého pobytu nebo dobu skutečného bydliště
vůbec nebyly součástí seznamu dětí ze spádové oblasti předávaného zřizovatelem škole podle § 36 odst. 8 školského zákona, a tento právní základ pro zpracování osobních údajů zřizovatelem by byl možný. Podle názoru autorky však ani tento závěr není přípustný, a to s ohledem na to, že trvalý pobyt a bydliště jsou dva naprosto rozdílné instituty, s odlišnou funkcí a postavením v právním řádu.
V současné době, pokud nedojde ke změně legislativy, není možné legálně spádovou turistiku řešit. Světlo do této situace možná v dohledné době vnese Městský soud v Praze, který řeší žalobu právě na postup městské části Praha 6 v odvolacím řízení.
