Menu

Koho se týká evropský kodex pro elektronické komunikace?

Bez větší pozornosti prošla Evropským parlamentem a Radou v závěru loňského roku směrnice (EU) 2018/1972 o evropském kodexu pro elektronické komunikace. Jaký bude její dopad na ochranu osobních údajů?

Čtěte dál

GDPR.cz jsem založila jako osvětový a vzdělávací portál k problematice Obecného nařízení o ochraně osobních údajů neboli General Data Protection Regulation, které přináší zásadní změny v ochraně soukromí občanů celé EU a astronomické pokuty za její porušování. Najdete zde srozumitelný úvod do celé problematiky, blog se spoustou aktualit, článků a materiálů, ale také nabídku dokumentůporadenství, seminářů či školení. A pokud se vás GDPR týká profesně, určitě oceníte naši skupinu na LinkedIn.

Mgr. Eva Škorničková
zakladatelka GDPR.cz a konzultantka právní ochrany osobních údajů


Co mají společného Facebook, Google, Instagram, WhatsApp a nejnověji třeba Netflix? Kromě toho, že jsou to technologičtí giganti, mají i jednoho totožného protivníka. Tím je mladý rakouský právník Max Schrems, který už v minulosti porazil u Evropského soudního dvora Facebook ohledně nakládání s osobními údaji (psali jsme zde) a úspěšně tepe i do dalších společností.

Max Schrems loni dostal do rukou silnou zbraň v podobě nařízení GDPR a rozhodně se ji nebojí použít. Na základě stížností jím vedeného sdružení NOYB bude muset například podle aktuálního rozhodnutí zaplatit Google pokutu ve výši 50 milionů eur, protože nedostatečně informuje své uživatele, k jakým účelům využívá jejich osobní údaje. Více si o tom přečtete například zde.

A vrásky na čele teď mohou mít i poskytovatelé streamovacích služeb Amazon Prime, Apple Music, Netflix, SoundCloud, Spotify, YouTube, Flimmit a DAZN. Podle Schremsova sdružení tyto společnosti neposkytují svým uživatelům dostatek informací, proč a jakým způsobem zpracovávají a využívají jejich osobní údaje i o tom, co všechno o jejich chování zaznamenávají, aby jim na míru „ušily“ tipy na nabízené služby nebo personalizovanou reklamu. Pokud by soudy uznaly vinu poskytovatelů, hrozily by podle GDPR společnostem souhrnné pokuty až do výše 18,8 miliardy eur. Pro více informací doporučujeme například tento článek.


Poslanci v prosinci konečně schválili tzv. adaptační zákon. Jeho úplné znění je zde.  Nebudu komentovat fakt, že jsme jednou z posledních, ne-li úplně poslední EU zemí, která ho nebyla schopna přijmout do účinnosti GDPR. Jsem stále ve svátečním režimu, takže jsem jeho znění podrobně nezkoumala, ale nejvíce mne zaujal paragraf 63, odst. 3, který stanoví maximální výši pokuty za porušení zákona, tj. i GDPR, na 10 mio CZK. Čtu a vykládám si tento poslanecký počin správně, že pokuty, které stanoví GDPR jakožto nařízení, z jehož mantinelů se lze vychýlit pouze na základě zmocňujícího se ustanovení, se České republiky vůbec nebudou týkat?

Znamená to, že článek 83, odst. 7 GDPR si naši poslanci samovolně rozšířili i na soukromoprávní subjekty? Pokud je můj výklad správný, tak se účinného zákona jen tak rychle nedočkáme. A vůbec nechci komentovat tu obrovskou disproporci v možnostech pokutování veřejnoprávních a soukromoprávních subjektů. Takové fakultní nemocnice nebo řada ministerstev zpracovává naše velmi citlivé údaje a za porušení zákona mají být trestány nepoměrně nižší sankcí než např. soukromá nemocnice? Pokud byl úmysl zákonodárce nejvyšší možnou pokutu sjednotit, tak se měl poučit o tom, jaký je rozdíl v aplikaci nařízení a směrnice EU.


Jistě jste zaznamenali kauzu, která postihla hotelový řetězec Marriott. Z rezervačního systému jedné z divizí unikly po hackerském útoku osobní údaje až 500 milionů hostů. Útočníci získali informace o klientech včetně čísel pasů, údajů o platebních kartách či o pobytu v jednotlivých hotelích. Je velmi pravděpodobné, že do špatných rukou padly i klíče pro odemčení zašifrovaných dat. Celkový rozsah úniku, který probíhal po čtyři roky (!), je co do počtu zasažených lidí i objemu dat jeden z nejrozsáhlejších v historii. O čem se v souvislosti s kauzou aktuálně mluví?

Odborníci na bezpečnost zmiňují, že ukradená data by mohla být vysoce cenná i pro špionážní účely a poukazují na to, že za útokem by mohla stát některá ze zahraničních tajných služeb. Jak se píše zde, stopy by mohly vést do Číny.

Marriott nezvládl krizovou komunikaci. Dalo se očekávat, že kyberzločinci využijí situaci po zveřejnění skandálu a budou se snažit klienty oslovit jménem hotelu z podobně vypadajícího e-mailové adresy. Tak se běžně děje třeba v případech pokusů o vylákání přístupových údajů k bankovním účtům. Marriott hackery nechtíc předběhl a sám použil pochybně vypadající adresu: email-marriott.com, která odkazuje na doménu, jež se po rozkliknutí ani nenačte. Kromě této nejasnosti tak otevřel dveře i dalším nápodobám adresy ze strany hackerů. V podobných případech by měla komunikace probíhat vždy z oficiální adresy na běžně používané doméně. Více se dočtete v článku na tomto odkazu.

Marriott se do jisté míry nepoučil z předchozích chyb. Nejednalo se totiž o první hackerský útok. S prolomením bezpečnosti se řetězec potýkal již v minulosti, jak upozorňuje tento článek.

Ve světle všech těchto zpráv bude mimořádně zajímavé sledovat, jak se příslušné orgány postaví ke kauze i z hlediska GDPR – podobně rozsáhlý únik dat se od doby, co vstoupilo v platnost, ještě neřešil. Vyšetřování stále probíhá.



Hlavní partneři