Na Slovensku v současnosti aktivně probíhá meziresortní připomínkové řízení k návrhu novely zákona č. 452/2021 Sb. o elektronických komunikacích (dále jen „ZEK“), které má být ukončeno dne 6. 5. 2025. Důvodem navrhovaných změn je mimo jiné přijetí nového stavebního zákona, který zásadně proměnil stavební procesy v rámci Slovenské republiky. Zákonodárce však využil tuto příležitost i k úpravám některých ustanovení ZEK v oblasti ochrany osobních údajů. V tomto článku rozebíráme nejvýznamnější z těchto navrhovaných změn.
Cookies a náležitosti souhlasu
Původní znění § 109 odst. 8 ZEK uvádělo: „Každý, kdo ukládá nebo získává přístup k informacím uloženým v koncovém zařízení uživatele, je k tomu oprávněn pouze tehdy, pokud dotčený uživatel udělil prokazatelný souhlas.“ Návrh novely vypouští slovo „dotčený“ a na konci ustanovení doplňuje spojení „splňující náležitosti podle zvláštního předpisu“, čímž odkazuje přímo na nařízení GDPR. Tato zdánlivě drobná změna znamená, že souhlas udělený prostřednictvím cookie lišty bude nově muset splňovat veškeré požadavky stanovené GDPR.
Nová definice přímého marketingu
Dosud byl přímý marketing definován jako „jakákoli forma prezentace zboží nebo služeb v písemné či ústní formě, zaslaná nebo prezentovaná prostřednictvím veřejně dostupné služby přímo jednomu nebo více účastníkům nebo uživatelům.“ Zákonodárce navrhuje doplnit tuto definici o část „včetně získávání informací o zboží a službách od účastníka nebo uživatele.“
Otázkou zůstává, jaký cíl tímto rozšířením zákonodárce sleduje a zda není v rozporu s účelem samotného GDPR či ePrivacy smernice, Definice přímého marketingu v evropských předpisech nepočítá s komunikací mezi správcem osobních údajů a zákazníkem (s výjimkou případů reklamací) po uskutečnění prodeje. Jedná se spíše o zájem prodávajícího/poskytovatele služeb na zlepšování svých služeb než o jejich propagaci. Předpokládá se, že se tím míní například dotazníky spokojenosti, které však do oblasti přímého marketingu jednoznačně nespadají.
Obvolávání za účelem získání souhlasu
V § 116 odst. 4 návrh novely ZEK rozšiřuje zákaz obvolávání za účelem získání souhlasu i na standardní hovory s lidským zásahem, které budou nově rovněž zakázány.
Lhůta pro oslovování stávajících zákazníků ohledně prodaného zboží a služeb
Doposud byla délka této lhůty ponechána na uvážení prodávajícího či poskytovatele služby, který ji měl stanovit v souladu se zásadami GDPR. Podle návrhu § 116 odst. 16 novely ZEK se nově zavádí pevně stanovená lhůta 2 let od ukončení smluvního vztahu.
Tato úprava vychází z čl. 13 odst. 2 směrnice ePrivacy, který umožňuje použít elektronické kontaktní údaje zákazníků k přímé reklamě obdobných produktů či služeb za podmínky, že jim byla v době jejich sběru a při každé zprávě poskytnuta jasná možnost takové využití odmítnout. Podobně recitál č. 41 této směrnice uvádí, že využití elektronických kontaktů v rámci existujících vztahů je přípustné, avšak pouze tou společností, která je v souladu s tehdejší směrnicí 95/46/ES získala.
Vzhledem ke směrnici ePrivacy však zůstává nejasné, jak dlouho lze daný vztah považovat za „existující“. Je pravděpodobné, že dvouletá lhůta navržená slovenským zákonodárcem vychází ze zákonné záruční doby.
Sankce
Návrh novely ZEK přináší změny také v oblasti sankcí. V § 124 odst. 4 ZEK-u se navrhuje zavedení tzv. druhé šance u některých správních deliktů – tedy takových porušení, u nichž není bezprostřední uložení pokuty nezbytné a větší smysl dává náprava zjištěného nedostatku. Tento přístup se však nevztahuje na porušení v oblasti ochrany osobních údajů.
Další navrhovaná změna se týká přechodu z režimu zákona č. 372/1990 Zb., o přestupcích, na režim zákona č. 71/1967 Zb., o správním řízení (správní řád) i v případech porušení ZEK-u fyzickými osobami. Důvodem je, že přestupky v této oblasti často nelze objasnit a vyšetřit v 30denní lhůtě dle § 59 odst. 4 zákona o přestupcích.
Závěr
Navrhovaná novela ZEK přináší několik významných změn v oblasti ochrany osobních údajů, které mají za cíl sladit slovenskou právní úpravu s požadavky nařízení GDPR a směrnice ePrivacy. Nejzásadnější úpravy se týkají souhlasu s používáním cookies, přísnější definice přímého marketingu, zákazu obvolávání za účelem získání souhlasu a zavedení pevné dvouleté lhůty pro oslovování bývalých zákazníků. Některé změny mohou přispět k vyšší transparentnosti a právní jistotě subjektů údajů, jiné – například rozšíření definice přímého marketingu – však mohou vzbudit pochybnosti o souladu s evropskou ochranou soukromí. Změny v oblasti sankcí, včetně přechodu na správní řízení a zavedení principu „druhé šance“, mohou zefektivnit výkon práva, avšak ochrana osobních údajů zůstává z této benevolentnější úpravy vyňata. Celkově návrh představuje snahu o modernizaci právní úpravy, jejíž skutečný dopad bude možné objektivně posoudit až po jejím přijetí a zavedení do praxe.
