Před mikrofonem: Poskytujeme telemedicínská řešení od Brna po Bogotu

Katarína Cseri o společnosti MEDDI hub a.s., která dodává telemedicínská řešení pro zdravotníky v České republice, Slovensku či Maďarsku, ale také v Mexiku či Brazílii. V čem se liší požadavky lékařů, pacientů a jak do hry vstupuje lokální regulace ochrany dat?

Katarína Cseri

Společnost MEDDI hub a.s. je jedním z českých leaderů v oblasti telemedicíny. Kromě vlastní platformy, která propojuje lékaře s vašimi klienty, jste v srpnu tohoto roku ve spolupráci s Jihočeským krajem spustili lékařskou pohotovost online. Co si vlastně můžeme pod pojmem telemedicína představit?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Telemedicína je moderní způsob poskytování zdravotní péče, který využívá digitální technologie pro přenos informací mezi lékaři a pacienty na dálku. To znamená, že pacienti mohou konzultovat své zdravotní problémy s lékařem bez nutnosti fyzické návštěvy ordinace. Může se jednat o videohovory, telefonické konzultace nebo výměnu zdravotních údajů přes zabezpečené aplikace.

Telemedicína umožňuje rychlejší přístup k lékařské péči, což je zvláště užitečné pro pacienty v odlehlých oblastech nebo v situacích, kdy je omezený přístup k zdravotnickým zařízením. Telemedicína může ušetřit čas jak pacientům, tak lékařům, a pomáhá efektivněji využívat zdravotnické zdroje. V našem případě jde o možnost konzultovat zdravotní stav online i mimo běžné ordinační hodiny, což jsme umožnili právě prostřednictvím služby lékařské pohotovosti online v Jihočeském kraji.

Kde leží hranice, co už lékař po telefonu nemůže dělat?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): I když telemedicína nabízí mnoho výhod, existují jasné hranice, co může lékař na dálku provést. Přes telefon nebo video nelze například provést fyzické vyšetření, jako je nahmatání hrudníku, poslech srdce a plic stetoskopem, nebo například vyšetření pohybového aparátu. Diagnózy, které vyžadují laboratorní testy, rentgenové snímky nebo jiné zobrazovací metody, nejsou také možné plně vyhodnotit na dálku.

Telemedicína je skvělá pro konzultace ohledně méně závažných příznaků, jako jsou nachlazení, alergie, kožní problémy nebo kontroly dlouhodobých chronických onemocnění. Ale v případech akutních nebo život ohrožujících stavů, jako je podezření na infarkt, mrtvici nebo těžká zranění, je nezbytné okamžitě vyhledat osobní lékařskou pomoc. Telemedicína tedy doplňuje tradiční péči, ale nenahrazuje nutnost osobních vyšetření v kritických situacích. 

Jak velký je v České republice o telemedicínu zájem mezi pacienty a mezi lékaři? Na trhu působíte už skoro 10 let, vidíte nějaký posun v přístupu k telemedicíně? 

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Zájem o telemedicínu v České republice v posledních letech výrazně roste, a to jak mezi pacienty, tak mezi lékaři. Když jsme před téměř 10 lety vstupovali na trh, telemedicína byla vnímána spíše jako okrajová novinka a mnoho lidí, včetně zdravotnických profesionálů, mělo obavy z její efektivity a bezpečnosti.

Zlom v tomto směru představovala pandemie COVID-19. Během ní došlo k masivnímu nárůstu zájmu o telemedicínu, protože osobní návštěvy lékařů byly omezené a lidé hledali bezpečné a pohodlné způsoby, jak konzultovat své zdravotní problémy. Tento zájem přetrvává i po pandemii, protože si pacienti uvědomili, že telemedicína jim šetří čas a usnadňuje přístup k odborné péči, zvláště v méně závažných případech.

Ze strany lékařů se také mění přístup. Na začátku bylo mnoho z nich skeptických, ale postupně začali telemedicínu vnímat jako efektivní nástroj pro zvládání rutinních konzultací a sledování chronicky nemocných pacientů. Zároveň telemedicína ulevuje zdravotnickým zařízením a snižuje přetížení nemocnic a ordinací.

Posun v přístupu k telemedicíně je tedy jednoznačně patrný. Díky novým technologiím a lepšímu právnímu rámci se dnes telemedicína stává nedílnou součástí zdravotní péče v České republice a očekáváme, že tento trend bude pokračovat.

 

Při poskytování zdravotnických služeb je klíčová důvěra pacienta k lékaři, včetně zachování důvěryhodnosti citlivých informací, které mu sděluje. Setkáváte se v praxi s obavami pacientů, a možná i lékařů, ke komu se tyto informace při využití vašich služeb vlastně dostanou a jak budou chráněny?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Ano, ochrana citlivých zdravotních informací je jedním z klíčových aspektů telemedicíny. Důraz pacientů i lékařů na bezpečnost dat je zcela oprávněný. Když jsme naše služby vyvíjeli, otázka ochrany dat byla od počátku prioritou, protože důvěra pacientů i lékařů je základem pro úspěšné poskytování telemedicínských služeb.

Naše platforma splňuje přísné standardy zabezpečení, včetně šifrování dat během přenosu i při ukládání. Veškeré informace jsou dostupné výhradně lékařům, kteří jsou oprávněni s nimi pracovat. Spolupracujeme také s externími odborníky na kybernetickou bezpečnost, kteří pravidelně testují a auditují naše systémy, aby bylo zajištěno, že splňují všechny požadavky na ochranu osobních údajů.

Pacientům vždy jasně komunikujeme, jakým způsobem jsou jejich data chráněna a kdo k nim má přístup. Transparentnost je v tomto ohledu zásadní.

Co se týče lékařů, mnozí měli zpočátku také obavy, ale s postupem času a rozvojem technologických standardů se tyto obavy zmírnily, protože vidí, že telemedicína může být bezpečná a zároveň efektivní.

Jak tedy zajišťujete ochranu důvěrnosti komunikace pacient-lékař a ochranu získaných informací? Asi nepůjdeme do technických detailů, ale jaká hlavní rizika v tom vidíte a jak je řešíte? Přenos dat od pacienta k lékaři, riziko úniku dat ze zařízení pacienta, u lékaře, využití subdodavatelů?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Ochrana důvěrnosti komunikace mezi pacientem a lékařem a bezpečnost získaných informací jsou pro nás klíčové. Abychom zajistili, že citlivé zdravotní údaje zůstanou chráněné, přijímáme několik zásadních opatření:

  1. Šifrovaná komunikace: Veškerá komunikace mezi pacientem a lékařem probíhá přes šifrované spojení (např. pomocí protokolu TLS), což znamená, že informace jsou zašifrovány již při odesílání z pacientova zařízení a dešifrovány až na straně lékaře. Tím se minimalizuje riziko, že by data mohla být během přenosu zachycena nebo zneužita.

  2. Ochrana osobních údajů na úložištích: Veškeré zdravotní údaje, které jsou uloženy v naší platformě, jsou také šifrovány a zabezpečeny před neoprávněným přístupem. Používáme silné metody šifrování, které odpovídají nejvyšším standardům pro ochranu zdravotnických dat. Přístup k těmto informacím je přísně omezen pouze na autorizované lékaře a zdravotnický personál.

  3. Autentizace a autorizace: Každý uživatel naší platformy, ať už jde o lékaře nebo pacienta, musí projít vícefaktorovou autentizací (např. kombinace hesla a jednorázového kódu), což snižuje riziko neoprávněného přístupu k účtům. Dále mají lékaři i zdravotnický personál přístup pouze k informacím, které jsou nezbytné pro jejich konkrétní úlohu, což je princip tzv. minimálního přístupu.

  4. Riziko na straně zařízení: Uvědomujeme si, že jedním z klíčových rizik je únik dat přímo ze zařízení pacienta nebo lékaře (např. v případě ztráty nebo napadení viry). Proto doporučujeme, aby pacienti i lékaři na svých zařízeních používali aktuální antivirové programy, pravidelně aktualizovali software a chránili své zařízení silným heslem. Kromě toho poskytujeme edukaci ohledně bezpečného používání naší platformy.

  5. Využití subdodavatelů: Pokud při poskytování našich služeb využíváme subdodavatele, jsou pečlivě vybíráni s ohledem na bezpečnost a ochranu dat. Každý subdodavatel musí splňovat přísné standardy GDPR a další bezpečnostní normy.

Jak velké téma je zpracování a ochrana osobních údajů pro vaše klienty? Setkáváte se s tím, že by klienti často využívali svých práv podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), zejména práva na přístup či práva na výmaz?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Ochrana osobních údajů je pro naše klienty velmi důležitým tématem a stále více se stává klíčovým faktorem při rozhodování o využití telemedicínských služeb. Vzhledem k tomu, že se jedná o zpracování citlivých zdravotních údajů, jsou pacienti přirozeně opatrní a mají vysoká očekávání ohledně ochrany svého soukromí.

Práva podle GDPR jsou u našich klientů dobře známá a jsme připraveni na jejich uplatnění. V praxi se však setkáváme pouze s omezeným počtem případů, kdy klienti využívají svých práv podle GDPR. Nejčastěji se jedná o následující dvě práva:

  1. Právo na přístup: Toto právo umožňuje pacientům získat přehled o tom, jaké osobní údaje o nich zpracováváme, k čemu jsou tyto údaje využívány a kdo k nim má přístup. Pacienti se na nás občas obracejí s žádostí o přístup ke svým údajům, a my jim poskytujeme podrobný přehled v souladu s GDPR. Díky transparentnímu přístupu naší platformy se snažíme, aby měli pacienti své zdravotní údaje vždy snadno dostupné, což může také snižovat potřebu formálních žádostí.

  2. Právo na výmaz: Toto právo umožňuje klientům požádat o smazání svých osobních údajů za určitých podmínek. I když toto právo není u nás uplatňováno často, jsme plně připraveni ho respektovat, pokud je to možné. Nicméně vzhledem k povaze zdravotnických služeb jsou některé údaje, například zdravotnická dokumentace, povinně uchovávány po zákonem stanovenou dobu, a v takových případech nelze zcela vyhovět žádosti o výmaz.

Vzhledem k rostoucímu povědomí o ochraně osobních údajů očekáváme, že pacienti budou stále častěji využívat svých práv podle GDPR. Proto budeme i nadále pracovat na tom, aby naše služby byly transparentní, snadno přístupné a plně v souladu s právními předpisy na ochranu osobních údajů. To zajišťujeme i postupem podle mezinárodních standardů a jejich pravidelnou certifikací ve spolupráci s TAYLLORCOX.

Kromě přímého kontaktu pacienta s lékařem nabízíte i funkci tzv. BioScanu. Detailní fotografie obličeje klienta je analyzována s využitím umělé inteligence a klient se rychle dozví základní informace o svém fyziologickém stavu, např. krevní tlak, srdeční frekvenci, frekvenci dýchání atd. Využíváte a vyvíjíte vlastní AI nástroje a algoritmy, nebo využíváte produkty někoho jiného? 

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Funkce BioScanu je skutečně inovativní a využívá nejmodernější technologie, včetně umělé inteligence, ke zjištění základních fyziologických parametrů na základě detailní analýzy obličeje. Tento systém je kombinací interně vyvíjených nástrojů a algoritmů s využitím některých existujících technologií třetích stran.

V rámci naší strategie klademe velký důraz na vývoj vlastních AI nástrojů a algoritmů. Naše vlastní vývojové týmy pracují na přizpůsobení a optimalizaci technologií pro konkrétní potřeby našich klientů, a to s ohledem na přesnost a bezpečnost zpracování dat. Tento přístup nám umožňuje mít kontrolu nad algoritmy, přizpůsobovat je našim specifickým požadavkům a rychle reagovat na potřeby pacientů a lékařů. Využití vlastních nástrojů je klíčové také pro ochranu citlivých údajů, jelikož můžeme přesně řídit, jak jsou data zpracovávána a chráněna.

BioScan využívá pokročilou technologii rozpoznávání vzorců v obličeji, jako jsou změny v prokrvení a mikropohyby, které jsou zachytitelné pomocí kamery. Na základě těchto jemných signálů je umělá inteligence schopná odhadnout fyziologické parametry, jako je srdeční frekvence, dýchací frekvence nebo krevní tlak. Technologie umělé inteligence neustále zdokonalujeme na základě reálných dat a zpětné vazby, což nám umožňuje dosahovat stále přesnějších výsledků.

Nedávno byl v Evropské unii přijat tzv. AI Act, který komplexně upravuje vývoj, uvádění na trh a využívání služeb obsahujících umělou inteligenci. Jak tuto regulaci vnímáte, spíše jako brzdu, nebo naopak vítané nastavení jednotných pravidel pro všechny hráče působící na unijním trhu?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Přijetí AI Actu v Evropské unii vnímáme spíše jako pozitivní krok směrem k nastavení jasných a jednotných pravidel pro využívání umělé inteligence na evropském trhu. I když každá regulace může na první pohled přinést určité výzvy a zátěž v podobě nutnosti přizpůsobit se novým pravidlům, ve výsledku je pro nás a pro celý sektor důležité, že existují transparentní a předvídatelná pravidla, která chrání spotřebitele a zároveň podporují inovace. 

Svoje služby nabízíte i v dalších evropských zemí, například na Slovensku či v Maďarsku, ale také v Latinské Americe. Liší se přístup pacientů a lékařů k telemedicíně v rámci Evropy? Jaké vidíte hlavní rozdíly mezi Evropou a latinskou Amerikou?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Ano, přístup k telemedicíně se mezi jednotlivými zeměmi liší, a to jak v rámci Evropy, tak mezi Evropou a Latinskou Amerikou. Rozdíly vyplývají z kulturních, sociálních a ekonomických faktorů, ale také z rozdílných zdravotnických systémů a technologické infrastruktury.

V evropských zemích, jako jsou Slovensko nebo Maďarsko, je přístup k telemedicíně do značné míry ovlivněn harmonizovanou legislativou a nařízeními Evropské unie. AI Act a další legislativní rámce přispívají k určitému sjednocení pravidel, což usnadňuje rozvoj telemedicíny. Lidé jsou ve většině případů otevření novým technologiím, zvláště v kontextu přetíženého zdravotnického systému, který telemedicína pomáhá odlehčit.

Zatímco ve více technologicky pokročilých zemích, jako je Česká republika nebo Slovensko, je povědomí o telemedicíně poměrně vysoké a pacienti jsou zvyklí na digitální nástroje, v jiných zemích, například v Maďarsku, může být tempo adopce pomalejší. Důležitým faktorem je i míra digitalizace zdravotnictví a ochota lékařů zapojit se do telemedicínských projektů.

A v Latinské Americe to funguje jak?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Latinská Amerika přináší zcela jiný kontext, a to jak z hlediska přístupu pacientů, tak z hlediska zdravotnické infrastruktury. V mnoha latinskoamerických zemích jsou zdravotnické systémy méně rozvinuté než v Evropě. Přístup k lékařské péči může být složitější, zvláště ve venkovských a odlehlých oblastech. Telemedicína je proto často vítána jako efektivní nástroj pro překonání těchto překážek. Pacienti zde více oceňují rychlost a dostupnost lékařských konzultací na dálku, protože to může být jejich jediný způsob, jak se rychle dostat k odborníkovi.

Přístup k technologii v Latinské Americe je obecně nerovnoměrný. Ve velkých městech, jako je São Paulo nebo Mexico City, je internetová infrastruktura dobrá a telemedicína zde může plně fungovat. Na venkově ale mohou být problémy s připojením a přístupem k potřebným zařízením, což omezuje plné využití telemedicínských služeb.

V Latinské Americe jsou pacienti často velmi otevření novým technologiím, zvláště pokud jim poskytují přístup ke zdravotní péči, kterou by jinak měli omezenou. Zároveň je zde však stále silný důraz na osobní kontakt mezi lékařem a pacientem, podobně jako v některých evropských zemích. Proto se telemedicína často používá jako doplněk ke klasické péči, nikoli její úplná náhrada.

V Latinské Americe také mnoho lidí nemá přístup k soukromé zdravotní péči a spoléhá na přetížené veřejné systémy. Telemedicína zde nabízí cenově dostupnější alternativu a snižuje náklady spojené s cestováním za lékařskou péčí. 

Jak se v porovnání Evropy a Latinské Ameriky liší vnímání a požadavky na informační bezpečnost, ať už pohledu očekávání pacientů a lékařů, tak i právních předpisů?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): Rozdíly v přístupu k informační bezpečnosti mezi Evropou a Latinskou Amerikou jsou významné, zejména pokud jde o regulační rámce, povědomí o ochraně osobních údajů a technologickou vyspělost jednotlivých regionů.

V Evropě je ochrana osobních údajů vysoce regulována, především díky GDPR. Tento právní předpis stanovuje jasné požadavky na to, jak mají být data pacientů zpracovávána, chráněna a jaké mají pacienti práva. Telemedicínské služby musí být v souladu s těmito nařízeními, což zahrnuje vysoké standardy šifrování, zabezpečení dat a transparentnost v tom, jak jsou data využívána.

Evropské země mají obecně vyšší povědomí o ochraně osobních údajů a bezpečnosti, což je dáno dlouhodobou snahou Evropské unie chránit digitální práva svých občanů. Pacienti i lékaři jsou v Evropě více obeznámeni s riziky spojenými s úniky dat, a často se aktivně zajímají o to, jak jsou jejich údaje chráněny.

V Latinské Americe jsou požadavky na ochranu osobních údajů a informační bezpečnost méně jednotné a méně přísné než v Evropě. Některé země, jako Brazílie, přijaly legislativu podobnou evropskému GDPR, konkrétně LGPD (Lei Geral de Proteção de Dados), která zavádí podobná pravidla pro ochranu osobních údajů. Na druhé straně jsou země, které nemají tak robustní legislativu nebo kde vymáhání těchto pravidel není tak důsledné.

Venezuela a některé další státy mají méně rozvinuté právní rámce, což znamená, že ochrana osobních údajů zde nemusí být tak důsledně prosazována. To vytváří variabilní prostředí, kde se poskytovatelé telemedicínských služeb musí přizpůsobovat různým úrovním regulace.

V mnoha částech Latinské Ameriky mají pacienti a lékaři nižší povědomí o ochraně osobních údajů a rizicích spojených s informační bezpečností. Ačkoli existuje zájem o digitální technologie, bezpečnost dat není vždy na prvním místě v jejich agendě. Pro některé pacienty je důležitější samotný přístup ke zdravotní péči než podrobné pochopení toho, jak jsou jejich údaje chráněny.

Tento nižší stupeň povědomí však neznamená, že by bezpečnost byla ignorována. Ze strany poskytovatelů telemedicínských služeb je stále potřeba zajistit robustní ochranu dat, zejména pokud působí na více trzích a musí se řídit přísnějšími pravidly v jiných regionech.

Kde vidíte budoucnost telemedicíny, nebo obecně poskytování zdravotních služeb a komunikace pacientů a lékařů, v horizontu 5 či 10 let? Směřujeme k plnohodnotnému poskytování zdravotních služeb na dálku?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): V horizontu 5 až 10 let očekáváme, že telemedicína a poskytování zdravotních služeb na dálku budou hrát stále důležitější roli. Osobní kontakt mezi pacientem a lékařem ale s největší pravděpodobně zůstane klíčovým prvkem zdravotní péče.

Budoucnost telemedicíny se bude pravděpodobně vyvíjet v několika směrech.

Využití umělé inteligence a strojového učení se bude i nadále rozšiřovat, což umožní přesnější diagnostiku a personalizovanější léčbu. AI bude schopna analyzovat velké množství zdravotních dat a poskytovat lékařům užitečné nástroje pro rozhodování.

Zařízení jako chytré hodinky a fitness trackery budou v monitorování zdraví hrát stále větší roli. S rozvojem technologií se očekává, že tato zařízení budou poskytovat přesnější a rozsáhlejší údaje, které budou lékaři moci využívat k monitorování stavu pacientů v reálném čase.

  • Budeme svědky růstu virtuálních klinik, které budou poskytovat širokou škálu zdravotních služeb na dálku. Tím se zlepší dostupnost zdravotní péče, zejména v odlehlých a nedostatečně pokrytých oblastech.

  • Telemedicína bude čím dál tím častěji integrována s tradičními zdravotními službami. To znamená, že pacienti mohou začít svou péči na dálku, ale pokud to bude nutné, budou mít přístup k osobnímu vyšetření nebo léčbě.

  • Vzhledem k rostoucímu využívání telemedicíny budou regulace týkající se ochrany osobních údajů a bezpečnosti dat pravděpodobně přísnější. Regulace jako GDPR v Evropě a podobné regulace v jiných regionech budou hrát klíčovou roli v ochraně pacientských dat.

  • Technologie zabezpečení dat, jako je šifrování a autentizace, se budou i nadále vyvíjet, aby zajistily, že citlivé zdravotní informace budou chráněny před kybernetickými hrozbami.

Jakou roli bude hrát osobní vztah mezi lékařem a pacientem?

Katarína Cseri (MEDDI hub a.s.): I když telemedicína nabídne mnoho výhod, osobní kontakt mezi pacientem a lékařem bude nadále nezbytný pro určité aspekty zdravotní péče, jako jsou komplexní diagnostiky, chirurgické zákroky a empatická komunikace.

Očekáváme, že se vyvine hybridní model, kde pacienti mohou využívat telemedicínu pro rutinní konzultace a sledování, zatímco složitější nebo citlivější případy budou vyžadovat osobní návštěvy. Tento model umožní efektivní kombinaci výhod obou přístupů.

Celkově vidíme budoucnost telemedicíny jako dynamickou a evoluční, kde technologie budou stále důležitější, ale osobní kontakt mezi pacientem a lékařem zůstane nezbytnou součástí zdravotní péče. Integrace těchto dvou přístupů umožní poskytovat kvalitní, dostupnou a efektivní péči. 

 

Mgr. Katarína Cseri, LLM, začala svou kariéru ve společnosti MEDDI hub a.s. jako koordinátorka telemedicínské péče, kde byla zodpovědná za řízení a optimalizaci telemedicínských služeb. Její vynikající práce ji rychle přivedly k postupným povýšením, nejprve se stala projektovou manažerkou, později interní auditorkou, a nakonec se vypracovala na pozici dvojky ve firmě.

Katarína začínala v MEDDI hub a.s. v prostředí, kde převažovali muži a kde ženy často čelily výzvám při prosazování svých nápadů a schopností. Přestože se pohybovala v tomto převážně mužském prostředí, její neúnavná práce, inovativní přístup a schopnost přizpůsobit se novým výzvám ji nakonec vynesly mezi klíčové postavy společnosti. Její úspěch jako country manažerky pro Slovensko, Maďarsko a zónu CEE Veolie je inspirativním příkladem toho, jak s odhodláním a tvrdou prací lze překonat překážky a dosáhnout vrcholových pozic, a to i v dynamickém a mužsky dominovaném prostředí. 

Společnost MEDDI hub a.s. je průkopníkem v oblasti telemedicíny a digitální zdravotní péče, který nabízí inovativní řešení pro propojení lékařů a pacientů. Její telemedicínská platforma umožňuje bezpečnou a efektivní komunikaci mezi zdravotnickými profesionály a pacienty prostřednictvím videohovorů a zpráv, čímž zvyšuje dostupnost péče a pohodlí pro pacienty. V srpnu 2024 ve spolupráci s Jihočeským krajem spustila online lékařskou pohotovost, která poskytuje rychlou lékařskou pomoc v urgentních případech.

Kromě toho nabízí inovativní nástroj BioScan, který využívá umělou inteligenci k analýze detailních fotografií obličeje pacienta. Tento nástroj umožňuje rychlé posouzení základních fyziologických parametrů, jako jsou krevní tlak, srdeční frekvence a frekvence dýchání, a poskytuje cenné informace pro diagnostiku a monitorování zdraví.

Její služby jsou dostupné v různých evropských zemích, včetně Slovenska a Maďarska, a také v Latinské Americe, kde přispívá k zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče. 

Loading...