Dánský úřad pro ochranu dat v červenci tohoto roku klubu Lyngby Boldklub povolil využít technologii facial recognition u vstupu na stadion. Španělský úřad za podobný systém dříve uložil pokutu 200.000 euro.
Dva fotbalové kluby chtěly u vstupu na stadion používat kamery, které rozpoznávají obličeje. Dánský úřad pro ochranu osobních údajů to 9. července 2026 klubu Lyngby Boldklub povolil. Španělský úřad AEPD v prosinci 2024 klubu Osasuna za podobný systém uložil pokutu 200.000 euro a facial recognition zakázal. Pro Českou republiku je toto srovnání aktuální, protože vláda plánuje ještě v září 2026 předložit novelu zákona o podpoře sportu, která by rozpoznávání obličejů na stadionech poprvé výslovně upravila v českém právu.
V Dánsku ano, ale s přísnými podmínkami
Lyngby Boldklub postoupil do nejvyšší dánské fotbalové soutěže a požádal úřad o povolení kamer s facial recognition. Dánský zákon o ochraně osobních údajů totiž stanovuje, že soukromá organizace smí zpracovávat citlivé údaje, tedy i biometrické údaje získané snímáním obličeje, pokud to vyžaduje významný veřejný zájem a pokud to úřad předem povolí. Úřad může povolení podmínit přijetím dostatečným záruk pro ochranu dat a práv dotčených osob.
Dánský dozorový úřad v tomto případě povolení vydal. Lyngby Boldklub byly uloženy stejné podmínky, které dánský úřad v červenci 2025 stanovil všem klubům nejvyšší ligy, které chtějí facial recognition pro kontrolu vstupu na stadiony používat, konkrétně:
Povolení platí jen po dobu, kdy klub hraje nejvyšší soutěž.
Kamery snímají příchozí a porovnávají je se seznamem osob se zákazem vstupu.
Údaje lidí, které systém na seznamu nenajde, se nesmějí ukládat vůbec
Údaje o osobách, které systém zachytil, musí klub smazat hned po zápase.
Údaje musí být šifrované, kamery nesmějí být dostupné z internetu, k systému smějí jen pověření zaměstnanci a každé ruční vyhledání se zaznamenává.
O kamerách, včetně využití systému facial recognition, musí klub informovat cedulemi u vstupů.
Před spuštěním musí mít klub také hotové posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA). Pokud rizika pro dotčené osoby, návštěvníky stadionu, zůstanou vysoká, musí klub s dozorovým úřadem konzultovat, jaká opatření pro snížení těchto rizik má přijmout.
Ve Španělsku pokuta 200.000 euro
Španělský fotbalový klub Osasuna spustil v dubnu 2022 na stadionu v Pamploně biometrické turnikety jako dobrovolnou alternativu ke klasickému vstupu.. Kdo chtěl, zaregistroval se přes mobil, vyfotil svůj občanský průkaz a pořídil selfie. Systém si uložil číselný otisk odvozený z biometrických znaků obličeje a u turniketu pak fanouška poznal bez karty. Podle měření klubu prošlo biometrickým turniketem 20 lidí za minutu, klasickým 12.
Španělský dozorový úřad v prosinci 2023 s klubem zahájil kontrolu a provoz systému předběžně zastavil. V konečném rozhodnutí úřad klubu Osasuna uložil pokutu 200.000 eur za porušení zásady minimalizace údajů, tedy pravidla, že správce smí zpracovávat jen údaje, které pro daný účel skutečně potřebuje. Zákaz využití kamer s facial recognition se stal definitivní a klub musel pořízené záznamy smazat. Osasuna systém po sezóně 2023/2024 vypnula a oznámila, že rozhodnutí úřadu napadne u soudu.
Souhlas fanouška nestačí
Španělský úřad si při posuzování tohoto systému položil tři otázky: Dosáhne zpracování citlivých údajů (biometriky) deklarovaného účelu? Neexistuje šetrnější cesta se stejným výsledkem? Převažuje přínos nad zásahem do práv fanoušků? Rychlejší průchod a pohodlí fanoušků jsou podle úřadu užitečné, ale ne nezbytné. A o tom, zda je zpracování nezbytné, nemůže rozhodovat fanoušek tím, že se dobrovolně přihlásí, posoudit to musí klub jako správce.
Klub namítal, že z číselného otisku nelze obličej zpětně sestavit a že jde o špičkově zabezpečenou technologii. Úřad odpověděl, že zabezpečení řeší jinou otázku. Nejdřív musí správce prokázat, že údaje vůbec potřebuje, a teprve potom má smysl řešit, jak je chrání.
Přijme Česká republika nový zákon?
Obě rozhodnutí je vhodné číst současně. Dánské kluby řeší bezpečnost a opírají se o zákon, který úřadu dovoluje takovéto zpracování biometrických údajů za určitých podmínek povolit. Osasuna řešila pohodlí fanoušků a opírala se jen o souhlas.
Český zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, žádný povolovací režim nezná a Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) nemá pravomoc rozpoznávání obličejů komukoli povolit. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, upravuje jen návštěvní řád a obecná pořádková opatření. Podle ÚOOÚ to jako zákonný podklad nestačí. ÚOOÚ to řekl v roce 2019, v roce 2020 a znovu 20. května 2026, když Slavia po derby se Spartou oznámila, že v Edenu rozpoznávání obličejů spustí. Klub od záměru ustoupil.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný v létě oznámil, že koalice v září tohoto roku předloží novelu zákona o podpoře sportu. Národní sportovní agentura má vést registr osob se zákazem vstupu, pořadatelé mají příchozí diváky s registrem porovnávat a údaje ostatních hned mazat.
Návrh novelizace zatím zveřejněn nebyl. Až se tak stane, klíčové pro úspěch zákona v legislativním procesu bude především vyhodnocení dopadu těchto opatření do práv dotčených osob, pravidla pro nasazování obdobných systému a podmínky, za kterých se tak bude moci dít. Důležité bude také vyjasnit vztah k Aktu o umělé inteligenci, který by se na podobně nastavený systém mohl aplikovat.
