Co řeší inspekce práce?
Státní úřad inspekce práce a jeho osm oblastních inspektorátů tvoří tzv. inspekci práce. Jde o úřady, které kontrolují dodržování právních předpisů v oblasti pracovního práva. Od pravidel pro uzavírání pracovních smluv, přes agenturní zaměstnávání, bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) až po ochranu soukromí zaměstnanců na pracovišti. Od roku 2019 inspekce práce také kontroluje plnění některých povinností v oblasti ochrany oznamovatelů (whistleblowingu).
Inspekce práce má něco přes 700 zaměstnanců. Z nich se značná část věnuje kontrolám, zejména kontrolám na místě. Další potom dávají pokuty. V roce 2024 inspekce práce uskutečnila18.969 kontrol a uložila 5.595 pokut za celkem 468.994.500 Kč. Pěkná čísla, že?
Zaměření kontrol v roce 2024
Co inspekce práce kontrolovala, a za co dávala pokuty, v roce 2024? Které oblasti jsou pro zaměstnavatele nejrizikovější a na co by si měli dát pozor?
Nejvíce kontrol, celkem 8.017, se týkalo dodržování bezpečnosti práce a provoz některých technických zařízení
Na druhém místě je odhalování nelegálního zaměstnávání, kterým se zabývalo 6.328 kontrol.
Další oblastí, kterou inspekce práce intenzivně řešila, se týká dodržování pracovních vztahů a podmínek. V této oblasti inspekce práce provedla celkem 3.843 kontrol.
Na otázku zaměstnanosti a plnění souvisejících povinností se pak zaměřilo 781 kontrol.
Pro základní orientaci toto dělení jistě pomůže. Ale zkusme si výstupy představit přeci jenom v ještě větším detailu. Na které konkrétní problémy a typické situace, ve kterých může docházet k porušení právních předpisů v oblasti pracovního práva a zaměstnanosti, se inspekce práce v roce 2024 zaměřila a kde shledala nejvíce porušení?
Nelegální zaměstnávání, zejména pracovníků z mimounijních zemí
Zastřené zprostředkování práce subjekty, které nejsou pracovními agenturami, ačkoliv se tak fakticky chovají
Rovné zacházení a zákaz diskriminace – uchazečů o zaměstnání i zaměstnanců jako takových
Oblast odměňování zaměstnanců, včetně dodržování zákonem předepsané minimální mzdy
Evidence odpracované doby
Specifické požadavky na bezpečnost práce a výrobků v jednotlivých sektorech (stavebnictví, doprava, zemědělství atd.)
Ochrana oznamovatelů podle whistleblowing předpisů, zejména zákona č. 110/2019 Sb., o ochraně oznamovatelů
A co ty kamery?
Inspekce práce kontroluje rovněž ochranu soukromí na pracovišti, například při nasazení kamerových nebo jiných sledovacích systémů. Existují na to i specifická pravidla, která nejsou v obecném nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), ale v zákoníku práce.
Kde přesně tuto specifickou úpravu najdeme? Především v § 316 zákoníku práce, který říká zhruba toto:
Zaměstnanci nesmějí používat pracovní prostředky pro osobní potřebu bez souhlasu zaměstnavatele. Platí to pro nářadí, služební automobil, počítač, připojení k internetu nebo třeba mobilní telefon. Zaměstnavatel může dodržování tohoto zákazu přiměřeným způsobem kontrolovat.
Zaměstnavatel může zaměstnance podrobit otevřenému či skrytému monitoringu (kamery, sledování pohybu, GPS ve služebních autech atd.) jen tehdy, pokud k tomu má reálný a závažný důvodů týkající se jeho činnosti. Kamery nesmí využívat plošně, jako „levnější“ nebo jinak dostupnější náhradu dalších opatření, např. mechanického, elektronického či jiného zabezpečení pracoviště atd.
Pokud zaměstnavatel zaměstnance monitoruje, musí je o tom přímo a jednoznačně informovat.
Zaměstnavatel nesmí od uchazečů o práci ani od zaměstnanců vyžadovat údaje, které nesouvisejí s předmětem práce, například o jejich sexuální orientaci, politickém nebo náboženském přesvědčení atd.
Pokud zaměstnavatel řeší některou z těchto otázek, pak primárně postupuje podle zákoníku práce. GDPR nastupuje tam, kde zákoník práce neobsahuje specifickou úpravu souvisejícího zpracování osobních údajů, například pravidla a principy pro další zpracování takto získaných osobních údajů, další požadavky na informace pro zaměstnance, uplatnění práv zaměstnanců atd.
Jak často inspekce práce tuto oblast kontroluje?
V roce 2024 obdržela 85 stížností týkajících se nepřiměřeného zásahu do soukromí na pracovišti. Z toho ve 40 případech konstatovala porušení zákona. A zaměstnavateli za to dala pokutu.
V kontextu celkových statistik o činnosti inspekce práce je to poměrně malý dílek. Když si však tato čísla porovnáme s dozorovými aktivitami Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), tak už tak zanedbatelná nejsou. ÚOOÚ, který vykonává obecný dozor v oblasti zpracování osobních údajů, bez ohledu na sektor, v roce 2024 zahájil 14 kontrol a 35 správních řízení o spáchání přestupku…
Pokud spoléháte na to, že ÚOOÚ má na starosti jiné věci, než vaše kamery ve skladu nebo na chodbách, tak možná máte pravdu. To ale neznamená, že už zítra nemohou u vašich dveří zazvonit kontroloři inspekce práce.
Inspekce práce kontroluje i interní whistleblowing systémy
Inspekce práce kontroluje i správné nastavení interních whistleblowing systémů. Pokud zjistí pochybení, může udělit pokutu až 1 milion korun organizaci, která například nejmenuje příslušnou osobu (whistleblowing officera), neumožní zaměstnancům a dalším osobám důvěrně oznamovat podezření na protiprávní jednání u zaměstnavatele nebo nezajistí ochranu osobních údajů oznamovatele.
Příslušné orgány inspekce práce se v roce 2024 věnovaly i ochraně oznamovatelů. Zahájily celkem 75 kontrol, z toho 7 na základě konkrétního podnětu (stížnosti), zbytek podle svého kontrolního plánu. Ve 12 z dokončených kontrol bylo konstatováno porušení zákona o ochraně oznamovatelů. Velká většina zjištěných pochybení, přes 80 %, se týkala dvou základních náležitostí whistleblowing systému:
Nefunkčnost či neexistence oznamovacího systému, který by zaměstnavatel mohl podat oznámení o možné protiprávní činnosti
Neuveřejnění informací o oznamovacím systému způsobem umožňujícím dálkový přístup, typicky na internetu.
Inspekce práce při udělování sankcí zatím (!) zohledňuje, že právní úprava whistleblowingu je v našich podmínkách relativně nová. Proto uděluje pokuty v řádech desítek tisíc, případně věc řeší napomenutím. Ale spoléhat se na tuto shovívavost jistě nelze donekonečna…
Závěr
Zpráva Státního úřadu inspekce práce za rok 2024 přináší cenný pohled na aktuální rizika, která mohou zaměstnavatelům přinést nejen reputační, ale i finanční újmu. Oblasti jako BOZP, nelegální zaměstnávání, odměňování, evidence pracovní doby či ochrana soukromí a whistleblowing by měly být trvale pod drobnohledem každého, kdo odpovídá za compliance.
Nenechávejte nic náhodě – proveďte interní audit a aktualizujte vnitřní předpisy. Nečekejte na kontrolu – buďte o krok napřed.
