Příběh ze života
Zaměstnanec ve výpovědní lhůtě uzavře jako samostatný podnikatel (OSVČ) smlouvu o spolupráci s konkurenční firmou. A k tomu využije (zneužije) nejen počítač, který má stále ještě od zaměstnavatele k dispozici, ale i interní informace a know-how. Zaměstnavatel má důvodné podezření na nekalé jednání, proto počítač zaměstnance zkontroluje. Když si potvrdí, co se stalo, okamžitě s ním ukončí pracovní poměr.
Jinak řečeno, nerozešli se úplně v dobrém. Není divu, že se pak znovu sešli u soudu. Možná trochu překvapivé je, kdo koho žaloval. Bývalý zaměstnanec totiž žaloval svého bývalého zaměstnavatele pro porušení zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru se podle něj opíralo o nelegálně získané důkazy, důkazy získané v rozporu s jeho právem na ochranu soukromí a osobní korespondence.
A jeho soudní dohra
Okresní soud žalobu zamítl. Krajský soud také. Bývalý zaměstnanec je ale zřejmě urputný, proto se obrátil s dovoláním k Nejvyššímu soudu České republiky.
Jak rozhodl Nejvyšší soud? Potvrdil dosavadní postup obecných soudů a jednání zaměstnavatele, okamžité zrušení pracovního poměru, tak s definitivní platností posvětil.
Hlavní spor se týká toho, nakolik může zaměstnavatel přistupovat do počítače či obdobného zařízení umožňující i osobní komunikaci, kterou svěřil zaměstnanci. Může to zaměstnavatel dělat, za jakých podmínek, kde jsou meze kontroly a do jaké míry zaměstnanci svědčí ochrana soukromí?
Nejvyšší soud potvrdil tuto argumentační linii:
Zaměstnanci mohou svěřené prostředky, včetně výpočetní techniky, připojení k internetu atd., používat jen k výkonu práce pro zaměstnavatele. Využití pro soukromé účely je možné jen se souhlasem zaměstnavatele. Zaměstnavatel v tomto případě zaměstnance výslovně, a v případě našeho bývalého zaměstnance opakovaně, informoval, že počítač má pouze pro pracovní využití.
Zaměstnavatel má právo tento zákaz kontrolovat. Soudy zdůraznily, že pokud má zaměstnanec zakázáno užívat majetek zaměstnavatele pro svou osobní potřebu a zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování tohoto zákazu, musí mít zaměstnavatel také možnost nějakým způsobem tuto kontrolu realizovat a získat případně důkaz o nedodržování uvedeného zákazu pro případný postih zaměstnance.
V tomto případě zaměstnanec využil svého administrátorského oprávnění na počítači a zřídil si externí cloudové úložiště (Dropbox). Obešel také některá další bezpečnostní opatření. Na externí úložiště nahrával interní dokumenty, které zneužíval k práci pro konkurenci. Zaměstnavatel zachytil podezřelou aktivitu a na základě tohoto podezření počítač zkontroloval. Jak to dopadlo, to už víme.
Z pohledu soudů byl postup zaměstnavatele v souladu s uvedenými principy, protože zaměstnanec skutečně hrubě porušoval pracovní kázeň, resp. přímo útočil na majetek zaměstnavatele, a za druhé kontrola byla přiměřená, proběhla až po opakovaném upozornění na zákaz využívání počítače pro soukromé účely a nebylo při ní přistupováno k soukromým dokumentům či soukromé komunikaci daného výtečníka.
Co si odnést do praxe?
Tento rozsudek Nejvyššího soudu ČR rozhodně nelze vykládat tak, že zaměstnavatel může bez dalšího přistupovat do počítačů, mobilů a podobných zařízení, která svěřil svým zaměstnancům, a kontrolovat, co dělají, jaká data kam posílají atd. Vše má svoje pravidla, ta nejdůležitější jsou:
Zaměstnavatel by měl nastavit pravidla pro využití pracovních prostředků, včetně počítačů, mobilních telefonů atd., včetně jednoznačného určení, zda a v jakém rozsahu je mohou zaměstnanci využívat pro osobní (soukromou) potřebu.
O těchto pravidlech je nutné zaměstnance transparentně a prokazatelně informovat.
Ač to soudy v této kauze neřešily, doporučil bych i preventivně omezit oprávnění zaměstnanců. Zaměstnanci určitě nemusí mít administrátorská práva ke svěřeným počítačům.
Zaměstnavatel by měl dále nastavit základní monitorovací mechanismy pro zachycení možného porušení pravidel. Například obecný monitoring využívání zařízení, objem přenosu dat, pokusy o prolomení bezpečnostních opatření atd.
Pouze v důvodných případech nasvědčujících porušení pravidel a útoku na práva zaměstnavatele toto podezření ověřit a přistoupit do obsahu daného zařízení.
Při kontrole postupovat přiměřeně, přistupovat k dokumentům, korespondenci atd. jen v rozsahu nezbytném pro ověření konkrétního podezření.
Celý postup kontroly a její výstupy dokumentovat.