S novým rokem přichází obvykle řada legislativních změn, nejinak je tomu i letos. V tomto článku bych vám ráda představila změnu, kterou do české legislativy přináší zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je nejvýznamnější změnou v oblasti rodinného práva za poslední roky.
Novela je rozsáhlá a mění celou řadu institutů a postupů v rodinném právu. Protože jsem založením praktik, myslím, že nemá cenu sepisovat představení a důvody všech změn, těch jsou plná odborná i mainstreamová média. Já bych vám ráda z praktického hlediska představila změny, které to přináší pro rodiče, kteří mají děti a v rámci konce manželství či vztahu řeší jejich poměry.
Rozvod manželství
Dříve se způsob rozvodu, kdy se manželé na ukončení manželství rozvodem a dalších souvisejících záležitostech dohodli a soud nezjišťoval příčiny rozvratu manželství, nazýval nesporný rozvod, nyní je zaveden nový právní pojem „rozvod smluvený“. Zákon nově již neklade podmínku, že manželé museli vést oddělené soužití po dobu 6 měsíců před podáním návrhu na tento typ rozvodu a manželství při splnění podmínek a formálních náležitostí rozvede bez dalšího. Nadále se bude považovat tvrzení manželů v návrhu na smluvený rozvod za nevyvratitelnou domněnkou kvalifikovaného rozvratu a nebude se tak zkoumat a prokazovat skutečný rozvrat. Odpadne tak tedy i formální povinnost rozvádějících se manželů osobně účastnit se soudního jednání, neboť jejich výslech k rozvratu manželství nebude nutný.
De facto se jedná o právní promítnutí změn, které zjednoduší (už tak poměrně jednoduchý) rozvod v případech, jsou-li manželé na rozvodu předem domluveni.
U dalšího druhu rozvodu, který můžeme pro praxi označit jako „nesmluvený“ neboli také sporný (zákon pro typ rozvodu, kdy manželé spolu návrh nepodávají či se druhý z manželů k návrhu nepřipojuje, název neuvádí) změna spočívá v tom, že u běžných případů se nebudou zjišťovat příčiny rozvratu manželství. U soudu tedy nebude nutné tvrdit a prokazovat „viníka“ konce manželství. Soudní poplatek se u tohoto typu rozvodu zvyšuje na 5.000 Kč.
Co se změní pro rozvádějící se rodiče
Dosavadní stav řízení o rozvodu manželství byl z hlediska procesního práva nastaven tak, že rozvádějící se manželé s dětmi museli absolvovat dvě řízení. Jedno o péči o děti (tím se celý proces uspořádání rozváděného manželství zahajoval) a následně vlastní rozvod manželství. Soud tak řešil velice podobnou agendu dvakrát, obvykle v rámci dvou různých pracovišť a při horších podmínkách pro určení místní příslušnosti u dvou okresních soudů, a věc s dopady do rodinného života se tak kvůli možným překážkám, neshodám a dalším okolnostem protahovala a zatěžovala všechny zúčastněné.
To s novelou mizí. Dochází ke sloučení řízení o rozvodu manželství a o péči o nezletilé děti do jednoho řízení. Nově se příslušným pro rozvodové řízení, kde jsou nezletilé děti, stává soud podle bydliště nezletilého dítěte.
Prakticky nyní řízení o rozvodu manželství s nezletilými dětmi bude probíhat tak, že účastníci podají k soudu návrh na rozvod manželství doplněný o sepsanou dohodu rodičů o uspořádání poměrů k nezletilým dětem, případně o návrh na určení poměrů k nezletilým dětem. Soud bude rozhodovat jediným rozsudkem, který bude zahrnovat jak výrok (či výroky) týkající se úpravy poměrů dětí vč. výživného, tak samozřejmě výrok týkající se rozvodu manželství.
Pro rozvod manželství pak nemusíte čekat na soudní rozhodnutí v jiné věci, abyste vůbec mohli k rozvodu přistoupit. Žádný další soudce a soudní jednání navíc, urychlení procesu a omezení prostoru pro zbytečné čekání a dohadování. Uvidíme, zda to tak bude i v praxi, návrh i odůvodnění vypadá pro rozvádějící se manžele velmi rozumně.
Péče o děti
Koncept rodičovské odpovědnosti obou rodičů zůstává nezměněný a je doplněn pouze o možnost dočasného pozastavení rodičovské odpovědnosti z důvodů ohrožení citového nebo psychického vývoje dítěte.
Velké novinky však přichází v realizaci péče a styku s dětmi.
Z hlediska hmotného práva je alfou a omegou nového uspořádání poměrů k dětem dohoda rodičů. Dítě primárně zůstává v péči obou rodičů, rodiče se však mají dohodnout, případně soud určí rozsah péče každého z rodičů.
Takováto změna fakticky „vyrovnává“ postavení obou rodičů v péči o dítě, kdy při starém konceptu bylo dítě svěřováno do péče jednoho z rodičů a druhému byl určen styk (pokud se nejednalo o střídavou výchovu nebo o dohodu o společné péči).
Když to hodně zjednoduším, podle starého modelu jeden rodič pečoval, druhý rodič se s dítětem ve stanoveném čase stýkal. Podle nové právní úpravy o dítě nadále pečují oba rodiče a dítě se nesvěřuje jen jedinému z nich. Nedochází ke svěření dítěte do péče z jednoho rodičů, pokud k tomu nejsou nějaké naprosto zásadní důvody. Oba rodiče se pak mají přednostně o poměrech dítěte společně domlouvat, a to jak o režimu, kdy bude dítě s každým z rodičů, tak o dalších formách kontaktu (telefon, online apod.). V poslední době byl zřejmý trend a zájem rodičů o střídavou výchovu nebo společnou péči (alespoň jak můžu posoudit z přehledu, který mám jako advokátka z poskytování právní pomoci ve službě Rozvod-poradna.cz), a tedy tato zákonná úprava jde i vstříc trendu rodičů, kteří se chtějí více o péči o děti domlouvat a mít vyvážené pozice z hlediska výkonu svých rodičovských práv. Oba rodiče mají mít stejná práva a povinnosti, a to i když s dítětem nežijí v jedné domácnosti. Oba jsou povinni se starat o výchovu a zdraví dítěte a měli by rozhodovat spolu, nikoliv jeden za druhého. Oba rodiče můžou vzít dítě na dovolenou, dostat informace ze školy či od lékaře a podobně. V praxi jsem bohužel za „staré“ úpravy narážela na případy, kdy „svěření dítěte do péče“ jednomu z rodičů znamenalo i (mnohdy vítané a bezdůvodné) zamezení této rovnosti práv vůči druhému rodiči pečujícím rodičem.
Tato nová úprava ruší dosavadní střídavou výchovu, protože nově se rodiče domlouvají toliko na úpravě rozsahu péče, který může být nastavený půl napůl či v jiném blízkém poměru, vždy podle potřeb konkrétní rodiny).
Krátce o výživném
Nové pravidlo pro společnou péči dopadá i do oblasti výživného. Když se rodiče dohodnou na společné péči, soud již nebude obligatorně posuzovat a určovat výživné, protože je péče nastavená rovnoměrně a předpokládá se vzájemná dohoda rodičů o tom, jakým způsobem a v jaké výši si budou výživné hradit. O výživném by se rozhodovalo při rovnoměrné péči na základě dohody rodičů jen v případě, kdy by dohoda rodičů nebyla v souladu se zájmy dítěte. Při rozhodování soudu o poměrech dětí na návrh jednoho z rodičů však soud výživné nadále určí a rozhodne o jeho výši rozsudkem.
Závěr
Tolik tedy k základním podmínkám toho, co je relevantní pro rozvádějící se rodiče s nezletilými dětmi. Určitě jste slyšeli i o dalších oblastech úpravy (zákaz fyzických trestů, související novelizace trestního zákoníku v oblasti neplacení výživného, možnost postoupit pohledávku na splatné výživné apod.), které novelizace v oblasti rodinného práva přináší.
V popsané oblasti je určitě na místě změny přivítat, přináší rodinám flexibilitu v uspořádání svých poměrů v souvislosti s ukončením manželství či rozpadu vztahu. Samozřejmě jsou a budou vždy případy, pro které nastavení není vhodné a je třeba větší ingerence ze strany soudů, ale pro řekněme „běžné“ případy je zjednodušení, flexibilita a důraz na dohodu a vůli uspořádat si poměry po svém rozhodně příležitostí a pro soudy bude určitě výzva toto nové nazírání přijmout. Jak se s tím popasuje praxe, uvidíme, já sama jsem zvědavá na první případy podle nové právní úpravy.
