Na začátku roku 2026 zesílily snahy vlád reagovat na rostoucí obavy z vystavení dětí škodlivým vlivům v online prostředí, zejména na sociálních sítích. V lednu vláda Spojeného království oznámila veřejnou konzultaci zaměřenou na zlepšení vztahu dětí k chytrým telefonům a digitálním platformám, přičemž výslovně otevřela otázku možného zákazu používání sociálních sítí pro nezletilé. Tento krok zapadá do širšího mezinárodního trendu směřujícího k přísnější regulaci, podpořeného jak vysokou mírou užívání sociálních sítí mezi dětmi, tak rostoucími obavami z jejich negativních dopadů, včetně vystavení nevhodnému obsahu, návykového designu a zhoršování duševního zdraví.
Krátce poté nabral vývoj nový impuls ve Spojených státech. V březnu 2026 dospěla porota v přelomovém soudním řízení k závěru, že velké technologické společnosti nesou odpovědnost za újmu způsobenou mladému uživateli v důsledku návykového designu sociálních sítí. Toto rozhodnutí představuje významný posun v právním posuzování odpovědnosti digitálních platforem, neboť uznává, že funkce navržené za účelem maximalizace uživatelské angažovanosti mohou přispívat k psychické újmě dětí. V návaznosti na britskou iniciativu tak tento rozsudek dále posiluje argumenty pro přijetí přísnějších opatření a současně formuje právní a regulatorní rámec, v němž jsou návrhy, jako je zákaz sociálních sítí pro děti, zvažovány.
Potenciální online rizika pro děti
Děti a mladí lidé mohou být v online světě vystaveni celé řadě škodlivého obsahu a aktivit, a to zejména na sociálních sítích.
Některý obsah je nezákonný, například materiály zobrazující sexuální zneužívání dětí. Jiný obsah sice nemusí být nezákonný, ale může být pro děti škodlivý – například propagace nezdravého tělesného ideálu, poruch příjmu potravy, sebepoškozování či sebevraždy. Další obsah nemusí být nutně škodlivý, ale není věkově vhodný, například pornografie, sexuální obsah, nahota nebo násilí. Riziko představují také aktivity, jako je kyberšikana a obtěžování.
Statistiky zveřejněné v roce 2025 regulačním orgánem Ofcom (ve Velké Británii) ukazují, že:
vlastnictví mobilních telefonů roste s věkem – od 19 % u dětí ve věku 3–5 let až po 97 % u dětí ve věku 13–15 let
nejčastějšími uživateli sociálních sítí jsou děti ve věku 13–15 let (95 %), přičemž 96 % z nich má vlastní profil
37 % dětí ve věku 3–5 let používá sociální sítě, přičemž 60 % z nich má vlastní účet
GDPR a ochrana osobních údajů dětí
Debata o zákazu sociálních sítí pro děti má rovněž významný rozměr ochrany osobních údajů podle GDPR.
GDPR považuje děti za zvlášť zranitelnou skupinu a stanoví pro zpracování jejich osobních údajů přísnější pravidla:
Souhlas dítěte: Podle čl. 8 GDPR je zpracování osobních údajů dítěte v souvislosti se službami informační společnosti zákonné pouze tehdy, pokud dítě dosáhlo určitého věku (v EU obvykle 13–16 let v závislosti na členském státě), jinak je nutný souhlas rodiče.
Transparentnost: Informace o zpracování údajů musí být dětem poskytovány srozumitelným a jasným způsobem.
Zásada minimalizace údajů: Platformy by měly shromažďovat pouze údaje nezbytné pro daný účel.
Zákaz profilování v určitých případech: Automatizované rozhodování a profilování dětí (např. pro cílenou reklamu) je považováno za vysoce rizikové.
Sociální sítě přitom často fungují na modelu:
rozsáhlého sběru dat
behaviorální reklamy
algoritmického doporučování obsahu
To vyvolává otázku, zda jsou tyto praktiky vůbec slučitelné s požadavky GDPR, zejména pokud jde o děti.
Z tohoto pohledu lze zákaz sociálních sítí chápat jako krajní nástroj ochrany osobních údajů, pokud by nebylo možné zajistit soulad platforem s právními požadavky.
Argumenty pro zákaz sociálních sítí
Zastánci zákazu tvrdí, že by omezil vystavení dětí škodlivému obsahu i nadměrnému sběru osobních údajů. Poukazují na to, že:
platformy využívají návykový design
dochází k intenzivnímu profilování uživatelů
děti nejsou schopny dát informovaný souhlas se zpracováním dat
Nedávný soudní verdikt ve Spojených státech tyto obavy dále posiluje.
Argumenty proti zákazu
Odpůrci zákazu upozorňují na možné negativní důsledky:
přesun dětí na méně regulované platformy
omezení sociální interakce a podpůrných komunit
problematická vymahatelnost zákazu
Z pohledu GDPR se navíc argumentuje, že:
místo zákazu by mělo dojít k důslednému vymáhání existujících pravidel
platformy by měly být nuceny upravit své služby tak, aby byly zachovány principy „privacy by design“ a „by default“
Legislativní vývoj
Dne 21. ledna 2026 byla ve Sněmovně lordů přijata změna zákona o blahobytu dětí a školství, která měla zavést zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let. Vláda se proti této změně postavila. Dne 9. března 2026 byla tato úprava ve Sněmovně reprezentantů odmítnuta a nahrazena vládními návrhy, které umožňují regulovat přístup dětí k určitým funkcím online služeb.
Návrh zákona se nyní nachází ve fázi tzv. „ping pongu“ mezi oběma komorami parlamentu. Dne 25. března 2026 Sněmovna lordů opět podpořila zavedení zákazu. Další projednání je plánováno na 15. dubna 2026.
Závěr
Debata o zákazu sociálních sítí pro děti tak zahrnuje nejen otázky ochrany před škodlivým obsahem, ale i zásadní problémy ochrany soukromí a osobních údajů. GDPR poskytuje silný právní rámec pro ochranu dětí, avšak jeho praktické uplatňování v prostředí sociálních sítí naráží na řadu obtíží.
Zatímco úplný zákaz může představovat účinný, ale krajní prostředek, alternativou je důslednější regulace digitálních platforem, která by zajistila vyšší úroveň ochrany dětí jak z hlediska jejich bezpečnosti, tak i jejich soukromí.
