Lékaři v Itálii předávali osobní údaje pacientů k výzkumu. Příjemce je považoval za anonymní, podle úřadu však mohl pacienty identifikovat podle historie léčby.
Přibližně 800 italských praktických lékařů poskytovalo údaje o pacientech společnosti IQVIA Solutions Italy. Ta z nich vytvářela databázi pro výzkum a studie objednávané také farmaceutickými společnostmi.
Lékaři za účast v projektu získávali možnost bezplatného používání softwaru pro vedení ordinace. Součástí software ovšem byl i doplněk, který pacientská údaje vybíral, upravoval a odesílal do IQVIA. Společnost předpokládala, že po provedených úpravách dostává anonymní údaje, a nemusí proto plnit povinnosti podle GDPR.
Italský dozorový úřad pro ochranu osobních údajů (Garante) však v rozhodnutí ze dne 23. září 2026 tento předpoklad odmítl a uložil společnosti pokutu sedm milionů euro. Protože data nebyla dostatečně anonymizována, dozorový úřad konstatoval, že IQVIA zpracovávala zdravotní údaje přibližně milionu pacientů bez odpovídajícího právního základu a o zpracování je dostatečně neinformovala. IQVIA rovněž neurčila dobu uchovávání údajů ani nedokončila posouzení vlivu na ochranu osobních údajů.
Pacienta identifikuje také historie léčby
Systém každému pacientovi přidělil kód, pod kterým spojoval údaje o jeho návštěvách lékaře, diagnózách, předepsaných lécích a výsledcích vyšetření. IQVIA tak mohla sledovat průběh léčby konkrétních pacientů. Při kontrole se například ukázalo, že pod jedním pacientským kódem společnost uchovává 34 záznamů o předepsaných lécích. I bez jména pacienta tedy dokázala určit, které předpisy patří témuž člověku. Databáze navíc obsahovala také demografické a lokalizační údaje.
Dozorový úřad dále zkoumal, zda lze podle těchto informací zjistit, o kterého pacienta jde. Upozornil na jedinečné kombinace diagnóz, hospitalizací a užívaných léků. Kdo zná tyto okolnosti z jiného zdroje, může je porovnat s databází a najít záznamy konkrétního člověka. Podle Garante bylo takové propojení možné pomocí rozumně dostupných prostředků, jinými slovy, o osobní údaje ve smyslu GDPR se stále jednalo.
Stejný věk a lokalita nestačí
Společnost používala také postup označovaný jako k-anonymizace. Při něm se vybrané údaje upravují tak, aby stejnou kombinaci znaků sdílelo více osob. Pokud například několik pacientů odpovídá stejné věkové a místní kategorii, podle těchto dvou údajů je nelze navzájem rozlišit. Ochrana však závisí i na tom, jaké další informace záznam obsahuje.
Garante upozornil, že podrobná historie léčby mohla pacienta od ostatních členů takové skupiny znovu odlišit. Kombinace nemocí, vyšetření a léků totiž může být pro určitého člověka natolik charakteristická, že jej podle ní příjemce údajů rozpozná. Při posuzování anonymity je proto nutné prověřit celý záznam včetně informací, které přibývají při dalších návštěvách lékaře.
Pro koho byly údaje anonymní?
IQVIA se dovolávala rozsudku Soudního dvora EU ze dne 4. září 2025, Evropský inspektor ochrany údajů proti Jednotnému výboru pro řešení krizí, C‑413/23 P. Soud v této kauze připustil, že pseudonymizované údaje nemusí být osobními údaji pro každého příjemce. Při pseudonymizaci se informace potřebné k přiřazení údajů konkrétnímu člověku uchovávají odděleně. Záleží proto na tom, zda příjemce může člověka identifikovat pomocí rozumně dostupných prostředků, včetně propojení s dalšími informacemi. IQVIA tvrdila, že takovou možnost nemá.
Italský úřad při hodnocení tohoto argumentu zkoumal také faktický i právní rozsah zapojení společnosti do projektu. Ze smluv zjistil, že IQVIA určovala účel databáze a prostřednictvím dodavatele ovlivňovala sběr i údajnou anonymizaci pacientských dat. Považoval ji proto za správce již od okamžiku získávání údajů od jednotlivých lékařů. Společnost proto odpovídala také za zpracování osobních údajů, které předcházelo jejich odeslání „v anonymizované podobě“ do centrální databáze.
Lékaři měli dvě odlišné role
Při poskytování zdravotní péče byli lékaři správci údajů pacientů. Při sběru a předávání údajů pro IQVIA je však Garante vyhodnotil jako zpracovatele, protože o účelu ani podstatných prostředcích těchto operací samostatně nerozhodovali. Společnost IQVUA proto měla s lékaři uzavřít smlouvy o zpracování osobních údajů podle článku 28 GDPR. V nich měla vymezit jejich činnost, pokyny a povinnosti při ochraně údajů. Uzavřené smlouvy je místo toho označovaly za samostatné správce. To se ovšem nestalo.
Právní základ bylo nutné zajistit také pro samotnou anonymizaci, protože i ta je považována za zpracování osobních údajů. Smlouva s lékařem však IQVIA neopravňovala zpracovávat údaje jeho pacientů, protože tento právní základ, plnění smlouvy, se vztahuje smlouvu uzavřenou se subjektem údajů.
Jména zůstala i ve volných poznámkách
Po kontrole bylo dále zjištěno, že IQVIA při exportu přebírala také přímo identifikační údaje z polí pro volný text. Týkaly se 3.370 pacientů a u 3.080 z nich byla tato data spojena s údaji o zdravotním stavu. Šlo například o jména, adresy, kontakty nebo daňová identifikační čísla, která měl systém před odesláním odstranit.
IQVIA namítala, že lékaři pole pro poznámky používali nesprávně. Dozorový úřad její obhajobu odmítl: Lékaři si do systému zapisovali informace potřebné pro péči o pacienty. Společnost měla zajistit, aby systém tyto poznámky nepřebíral a neposílal do výzkumné databáze.
Jak může lékařský výzkum pokračovat?
Pokud chce IQVIA pokračovat v posuzovaném způsobu zpracování, musí podle rozhodnutí dozorového úřadu zajistit právní základ pro všechny operace zpracování dat, včetně anonymizace. Dále má řádně informovat pacienty, provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a uzavřít s lékaři smlouvy o zpracování osobních dat.
Garante připustil i variantu, při níž budou anonymizaci nezávisle zajišťovat lékaři. Ti pak budou odpovídat za zákonnost anonymizace a informování pacientů.
U druhé varianty musí vybrané kombinace znaků odpovídat alespoň deseti osobám. Zároveň je nutné prověřit ostatní informace v záznamu, například údaje o léčbě, podle nichž by IQVIA mohla pacienty rozpoznat. Pokud takové riziko existuje, musí se i tyto informace zahrnout do úprav zajišťujících skupiny alespoň deseti osob, odstranit nebo zpracovávat zvláštními výpočetními postupy bez zpřístupnění celého původního údaje společnosti.
Pro splnění těchto opatření úřad stanovil lhůtu 120 dnů od oznámení rozhodnutí.
Co ověřit v české organizaci?
Pro české nemocnice, výzkumné instituce a analytické společnosti je podstatné rozdělení odpovědnosti za přípravu údajů pro výzkum. Pokud příjemce určuje, které záznamy poskytovatel zdravotních služeb vybere a jak je upraví, je nutné správně posoudit jeho roli už při těchto operacích. Neméně důležité je popsat a otestovat proces pro anonymizaci dat.
Při posouzení podobného záměru bych se proto primárně zaměřil na tyto čtyři otázky:
Kdo určuje, které údaje budou ve výzkumu využity, v jakém rozsahu a jak budou chráněny (pseudonymizovány, anonymizovány)? Podle toho posuďte odpovědnost už za sběr dat a anonymizaci.
Je možné přímo či nepřímo určit konkrétního pacienta podle kombinace událostí v jeho historii? Prověřte diagnózy, časové údaje a návaznost záznamů.
Co obsahuje předávaný soubor? Zkontrolujte volný text a další položky, na které se úpravy vybraných polí nevztahují.
Máte dostatečný právní titul i pro anonymizaci dat? Ověřte právní základ a u zdravotních údajů také použitelnou podmínku pro zpracování zvláštní kategorie údajů podle článku 9 GDPR.