Vrchní zemský soud ve Stuttgartu (Oberlandesgericht Stuttgart) vydal další významné rozhodnutí v rostoucí řadě sporů týkajících se Meta Business Tools a shromažďování osobních údajů prostřednictvím webových stránek třetích stran. Ve svém rozsudku ze dne 29. dubna 2026 (sp. zn. 4 U 372/24) dospěl k závěru, že společnost Meta protiprávně zpracovávala osobní údaje získané prostřednictvím svých Business Tools, aniž by pro takové zpracování měla platný právní základ podle GDPR. Vedle určovacího výroku, zákazu dalšího zpracování a uložení povinnosti výmazu údajů soud žalobci přiznal také 500 EUR jako náhradu nemajetkové újmy podle článku 82 GDPR.
Rozsudek dále rozvíjí právní rámec vytvořený Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) v rozhodnutí Fashion ID a poskytuje důležité vodítko k odpovědnosti společnosti Meta i provozovatelů webových stránek využívajících sledovací technologie.
Skutkový stav
Žalobcem byl uživatel Facebooku, který napadl způsob, jakým Meta zpracovávala osobní údaje získané prostřednictvím Meta Business Tools integrovaných na webových stránkách třetích stran.
Meta Business Tools zahrnují zejména:
Meta Pixel,
Conversion API,
Social Plugins,
vložený obsah Facebooku.
Tyto technologie umožňují provozovatelům webových stránek automaticky předávat osobní údaje návštěvníků společnosti Meta již při načtení webové stránky. Přenášené údaje mohou zahrnovat identifikátory uživatelů, informace o prohlížení internetu, údaje o zařízení i interakce s obsahem, což společnosti Meta umožňuje vytvářet podrobné profily uživatelů napříč internetem.
Žalobce tvrdil, že Meta neměla podle článku 6 GDPR žádný zákonný důvod ke zpracování osobních údajů získaných z webových stránek třetích stran, a domáhal se:
určení, že zpracování je protiprávní,
zákazu dalšího zpracování,
výmazu protiprávně zpracovaných osobních údajů,
přístupu k osobním údajům podle článku 15 GDPR,
náhrady nemajetkové újmy podle článku 82 GDPR.
Meta se nemohla opřít o smlouvu se svými uživateli
Klíčovou právní otázkou bylo, zda se Meta může při zpracování osobních údajů získaných mimo své vlastní platformy opřít o smluvní vztah uzavřený s uživateli Facebooku.
Meta tvrdila, že její uživatelské podmínky takové zpracování umožňují.
Vrchní zemský soud ve Stuttgartu tento argument odmítl.
Podle soudu se smluvní vztah mezi společností Meta a jejím uživatelem automaticky nevztahuje na osobní údaje získané z nepřeberného množství nezávislých webových stránek třetích stran. Takové zpracování musí mít vlastní právní základ podle článku 6 GDPR. Meta proto nemohla odůvodnit rozsáhlé sledování uživatelů napříč internetem pouze svými smluvními podmínkami.
Společná odpovědnost správců
Soud potvrdil zásady vyplývající z rozsudku SDEU ve věci Fashion ID (C-40/17).
Pokud provozovatel webové stránky integruje do svého webu Meta Business Tools, jsou provozovatel webu i Meta společnými správci ve vztahu ke shromažďování a předávání osobních údajů návštěvníků.
Jejich odpovědnost však není totožná.
Soud zdůraznil, že povinnost zajistit platný souhlas před aktivací sledovacích technologií leží především na provozovateli webové stránky, který Business Tools implementoval. Meta však zůstává společným správcem pro ty operace zpracování, u nichž společně s provozovatelem určuje účely a prostředky zpracování.
Zpracování bylo protiprávní
Poté, co soud odmítl smluvní argumentaci společnosti Meta, dospěl k závěru, že zpracování osobních údajů žalobce prostřednictvím Business Tools postrádalo platný právní základ podle článku 6 GDPR.
Žalobce proto úspěšně dosáhl:
určení protiprávnosti zpracování,
zákazu dalšího protiprávního zpracování,
práva na přístup k osobním údajům podle článku 15 GDPR,
výmazu protiprávně zpracovaných osobních údajů.
Soud rovněž odmítl argument společnosti Meta, že není schopna identifikovat nebo vymazat dotčené údaje. Podle soudu je Meta schopna určit, které osobní údaje prostřednictvím svých Business Tools získala a zpracovávala.
500 EUR jako náhrada nemajetkové újmy za ztrátu kontroly nad osobními údaji
Jedním z nejzajímavějších aspektů rozsudku je posouzení nároku na náhradu nemajetkové újmy podle článku 82 GDPR.
Žalobce požadoval nejméně 5 000 EUR, přičemž tvrdil, že rozsáhlé sledování prostřednictvím Meta Business Tools jej připravilo o kontrolu nad jeho osobními údaji a vyvolalo oprávněný pocit, že je nepřetržitě sledován napříč internetem.
Vrchní zemský soud ve Stuttgartu uznal samotný princip nároku, avšak přiznal pouze 500 EUR.
Podle soudu vedlo protiprávní zpracování osobních údajů společností Meta ke skutečné ztrátě kontroly nad osobními údaji, která představuje odškodnitelnou nemajetkovou újmu ve smyslu článku 82 GDPR. Soud zdůraznil, že Meta Business Tools umožňují shromažďování údajů z potenciálně nespočtu webových stránek a aplikací třetích stran, zatímco uživatelé prakticky nemají možnost zjistit, které weby jejich údaje společnosti Meta předávají ani v jakém rozsahu jsou následně zpracovávány.
Taková ztráta kontroly podle soudu představuje skutečný zásah do práv subjektu údajů, a to i tehdy, pokud nevznikla žádná majetková škoda.
Současně soud připomněl, že článek 82 GDPR plní výhradně kompenzační funkci. Smyslem náhrady škody není správce sankcionovat ani odrazovat od budoucího porušování právních předpisů, ale zajistit úplnou a účinnou kompenzaci skutečně vzniklé újmy.
Na základě těchto principů soud dospěl k závěru, že 500 EUR představuje přiměřenou a plnou náhradu nemajetkové újmy utrpěné žalobcem, a proto zamítl požadavek na přiznání částky 5 000 EUR.
Součást vznikající judikatury německých soudů
Rozsudek OLG Stuttgart zapadá do stále konzistentnější linie rozhodnutí německých odvolacích soudů týkajících se Meta Business Tools.
Německé soudy jsou stále ochotnější uznávat, že protiprávní sledování uživatelů napříč internetem představuje zásah do základních práv chráněných GDPR a může zakládat nárok na určovací výrok, zákaz dalšího zpracování, výmaz osobních údajů i přístup k nim. Zároveň častěji přiznávají náhradu nemajetkové újmy v případech, kdy žalobce prokáže skutečnou ztrátu kontroly nad svými osobními údaji.
Přesto však judikatura nadále zachovává zdrženlivý přístup při určování výše náhrady škody. Namísto částek v řádu několika tisíc eur, které žalobci často požadují, odvolací soudy zpravidla přiznávají spíše umírněné částky odpovídající kompenzačnímu charakteru článku 82 GDPR.
Praktické dopady
Rozhodnutí má významné důsledky jak pro provozovatele webových stránek, tak pro poskytovatele reklamních a analytických technologií.
Pro provozovatele webových stránek představuje další připomenutí, že implementace Meta Pixelu či jiných Meta Business Tools bez platného předchozího souhlasu může vést k odpovědnosti podle GDPR. Právě provozovatelé webů odpovídají za to, aby sledovací technologie byly aktivovány pouze na základě odpovídajícího právního titulu.
Pro společnost Meta rozsudek potvrzuje sílící soudní konsenzus, podle něhož nelze rozsáhlé sledování uživatelů na webových stránkách třetích stran odůvodnit pouhým smluvním vztahem s uživateli platformy Facebook. Meta musí pro takové zpracování disponovat samostatným právním základem podle GDPR.
Pro subjekty údajů rozsudek potvrzuje, že protiprávní online sledování může vést nejen k zákazu dalšího zpracování a výmazu osobních údajů, ale i k přiznání peněžité náhrady, pokud je prokázána skutečná ztráta kontroly nad osobními údaji.
Závěr
Rozsudek Vrchního zemského soudu ve Stuttgartu představuje další významný milník ve vývoji evropské judikatury týkající se Meta Business Tools a prosazování GDPR.
Tím, že soud potvrdil, že Meta nemůže odůvodnit zpracování osobních údajů získaných z webových stránek třetích stran pouhým smluvním vztahem se svými uživateli, dále posílil ochranu jednotlivců před protiprávním behaviorálním sledováním.
Neméně významným závěrem je potvrzení, že ztráta kontroly nad osobními údaji může sama o sobě představovat odškodnitelnou nemajetkovou újmu podle článku 82 GDPR. Přestože přiznaná částka 500 EUR není vysoká, rozsudek potvrzuje, že protiprávní online sledování může mít pro správce nejen procesní důsledky v podobě zákazu zpracování či výmazu údajů, ale také konkrétní finanční dopady v podobě povinnosti nahradit vzniklou újmu.
S pokračujícím vývojem obdobných sporů před německými soudy se postupně formují jasnější hranice zákonného online sledování a podmínky, za nichž mají jednotlivci nárok na náhradu nemajetkové újmy za porušení GDPR.
