Když se řekne investiční fond, většina lidí si představí grafy, investice. Málokoho napadne depozitář. Avšak za každým investičním fondem stojí důležitý a poměrně nenápadný aktér, a tím je právě depozitář.
Depozitář je důležitou a nedílnou součástí každého investičního fondu kolektivního investování a jeho činnost je upravena v zákoně č. 240/2013 Sb., o kolektivním investování.
Kdo je depozitář?
Depozitářem fondu je zpravidla banka nebo jiná zákonem povolená instituce, jež obdržela povolení k činnosti od České národní banky. Jedná se zde konkrétně o povolení k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb (§69 ZISIF). Depozitář je vždy nezávislý na investiční společnosti, jež fond spravuje, a proto obhospodařovatel investičního fondu nemůže být zároveň depozitářem stejného fondu. Platí zde princip neslučitelnosti (§60 odst. 2 ZISIF).
Existence depozitáře není dobrovolná a každý fond kolektivního investování proto musí mít určeného jednoho depozitáře. Možnost mít více depozitářů pro fond kolektivního investování zákon nepřipouští (§68 ZISIF). Pro úplnost je nezbytné uvést, že fondu kvalifikovaných investorů má odlišnější režim a požadavky na depozitáře, které se netýkají fondu kolektivního investování ve smyslu ZISIF.
Vztah mezi depozitářem a obhospodařovatelem investičního fondu upravuje tzv. depozitářská smlouva, jež vyžaduje ze zákona písemnou formu. Depozitář svoji roli nevykonává zadarmo, jeho činnost vyžaduje úplatu. Poplatek depozitáře činí v praxi zhruba 0,05 % až 0,1 % ročně z objemu aktiv fondu.
Co depozitář dělá?
Depozitář není poradcem ani manažerem fondu. Nerozhoduje o tom, do čeho se v rámci fondu investuje např. jaké cenné papíry či nemovitosti budou součástí fondu. Úkolem depozitáře je opatrování a kontrola majetku fondu (§60 odst. 1 ZISIF).
Depozitář dohlíží na to, aby byl majetek fondu:
Skutečně oddělen od majetku investiční společnosti
Vedený na správných účtech
Chráněný v případě problémů obhospodařovatele fondu
Depozitář je povinen projednat s obhospodařovatelem fondu veškeré zjištění, kdy může dojít k porušení zákona, statutu či jiného předpisu EU (§66 ZISIF).
V praxi tak depozitář kontroluje, zda nákupy a prodeje investic odpovídají zákonu a statutu fondu, včetně výplaty výnosů a úhrady nákladů.
Konkrétní příklad: Depozitář monitoruje, zaznamenává a řeší porušení investičních limitů fondu. Tuto skutečnost projednává s obhospodařovatelem. Nastane-li situace, kdy nedodržení investičních limitů obhospodařovatelem má znatelný dopad na hospodaření fondu, pak musí depozitář fondu oznámit tuto skutečnost ČNB (§474 odst. 2 ZISIF).
Všechny součásti tohoto procesu musí být u obhospodařovatele i depozitáře dokumentovány a uchovávány tak, aby bylo možné zajistit zpětnou auditovatelnost.
V praxi je běžné, že společně, tedy obhospodařovatel i depozitář projednávají porušení, způsob nápravy a taktéž se vzájemně informují o oznámení podaném ČNB. Transakce ve fondu musí dávat ekonomicky a právně smysl, a v případě, kdy depozitář zjistí pochybění, nesmí ho ignorovat, to je základní role depozitáře.
Zákon mu ukládá povinnost (§474 odst. 2 ZISIF) upozornit investiční společnost na nesrovnalosti a zabránit tak provedení nezákonné transakce. To je prvním krokem v rámci jeho kontrolní role. Sekundárně, tedy v závažných případech, jak bylo již uvedeno v příkladě výše, je oprávněn informovat o porušení povinností obhospodařovatele Českou národní banku.
Proč by to mělo zajímat investory?
Depozitář fondu představuje další ochrannou vrstvu, která snižuje riziko zneužití investic, omezuje možnost podvodného jednání a zvyšuje důvěryhodnost celého fondu a investičního prostředí.
Investor si zpravidla vybírá fond podle investiční strategie fondu nebo dle výsledků fondu, ale i kvalitní a silný depozitář je faktor serióznosti fondu. Právě on je jedním z důvodů, proč investiční fondy v Evropě fungují na regulovaném a relativně bezpečném principu.
Majetek investorů je tak pod dohledem nezávislé instituce. Pokud investujete i Vy skrze investiční fond, pak si zkuste otevřít statut fondu a zjistit, kdo je ve Vašem případě depozitářem fondu. Ve statutu fondu se dočtete i další důležité informace. Jedná se o dokument pro investory, který poskytuje ucelený přehled k posouzení dané investice.
Příklad uvedení depozitáře ve statutu:
Pro investory to znamená, že při posouzení konkrétní investice by se měli podívat vždy do statutu fondu a zjistit si veškeré informace, jež mohou ovlivnit výsledek dané investice. Důvěryhodný depozitář je jedním z faktorů, ke kterým by měl investor přihlížet.
